Stát podle myslivců nemá plán, jak řešit případné přemnožení vlků. Jejich expanze je nyní silná. Hrozí, že se za několik let v České republice přemnoží, řekl jednatel Českomoravské myslivecké jednoty Jiří Janota na mezinárodní výstavě myslivosti v Lysé nad Labem na Nymbursku. Stát by měl podle Janoty určit, kolik vlků na území republiky je únosných. Podle ochránců přírody ale plán týkající se vlků existuje.
Karolína Šůlová z Agentury ochrany přírody a krajiny v reakci na vyjádření myslivců namítla, že plán na minimalizaci konfliktů mezi vlky a lidmi existuje. Jde o takzvaný Program péče o vlka, který agentura připravila a nyní o něm jednají ministerstva životního prostředí a zemědělství. Poznamenala, že plán byl projednáván mimo jiné i se zástupci Českomoravské myslivecké jednoty.
Podle ochránců přírody je vlk v krajině přínosem, pomáhá regulovat přemnožená zvířata jako divoká prasata, daňky, jeleny a srnce.
V České republice žije podle jednatele myslivecké jednoty 60 až 80 vlků. Samice může mít během roku tři až pět mláďat, počet vlků v Česku tak může rychle růst. Podle Janoty se vlci během tří let ze severu Čech rozšířili až na jih. Část jich zahyne například na komunikacích, část může být nelegálně odlovena, i tak jde ale o velký nárůst, uvedl.
"Chceme jednoznačně stanovit pravidla, abychom mohli populaci (vlků) regulovat. Opravdu nechceme, aby lidé v beznadějné situaci brali spravedlnost do vlastních rukou," řekl Janota. Stát by měl definovat, kde vlk je či není žádoucí, dodal.
Vlci podle Janoty působí škody například na Broumovsku, kde žije unikátní stádo divokých muflonů. "Tam škody jdou do statisíců a stát tomu nečinně přihlíží. V této lokalitě by bylo opravdu žádoucí začít nějakým způsobem vlka redukovat," míní jednatel Českomoravské myslivecké jednoty. Vlci podle něj populaci muflonů už téměř zlikvidovali.*
