Myslivecké spolky většinou vítají mimořádná veterinární opatření, která kvůli africkému moru prasat uvolňují podmínky lovu divočáků. Umožní jej například i tam, kde se sklízí obilí a kukuřice. Někde se již připravují na plošné odstřely, jinde plánují hony až po žních. Vesměs se shodují, že bude těžké dostat prasata mimo vzrostlé zemědělské plodiny. Stát dnes myslivce vyzval k intenzivnějšímu lovu kvůli výskytu afrického moru prasat ve Zlínském kraji.
Určit, kolik je v Česku divokých prasat je podle myslivců obtížné, počty zastřelených kusů ale stále stoupají. V mysliveckém roce, který skončil v březnu 2015, se počet odstřelených divočáků podle Českého statistického úřadu meziročně zvýšil o více než 16 000 na téměř 169 000 kusů.
Na Olomoucku jsou divoká prasata přemnožená dlouhodobě, intenzivní lov je podle tamních myslivců základní podmínkou k zastavení šíření afrického moru prasat, který se objevil ve Zlínském kraji. Jak řekl jednatel olomouckého mysliveckého spolku Jiří Zbořil, honitební plocha o ploše zhruba 100 000 hektarů je poměrně různorodá. Loví jich ročně asi kolem 2500 na této ploše, hovoří tak o hustotě 25 kusů divočáků na tisíc hektarů plochy. V pobaltských zemích se šíření afrického moru zastavilo až při hustotě, která spadla hluboce až pod deset kusů na 1000 hektarů. Podle něj by bylo vhodné snížit stavy černé zvěře minimálně dvaapůlkrát.
Na plošný odstřel prasat se připravují i myslivci v Karlovarském kraji, čeká je školení veterinářů. Problémy tamních zahrádkářů a obcí s přemnoženými kanci ale plošný odstřel podle jednatele Okresního mysliveckého spolku Karlovy Vary Jindřicha Zemka nevyřeší.
Skeptičtí jsou svitavští myslivci. Divočák je podle jednatele Okresního mysliveckého spolku Svitavy Josef Češka trochu záhadné zvíře. Snaží se je lovit pořád, ale výsledek moc vidět není. I kdyby se povolil lov při sklizni zemědělských plodin, zase tak výrazné to nebude, odstřel se zvýší možná o pět procent. Obává se, že africký mor prasat bude mít navrch.
Na Semilsku opatření vítají, lov ale nebude jednoduchý, prasata mají dost míst k úkrytu. Bude se to zlepšovat, jak budou postupovat žně a plochy se budou odkrývat, uvedl jednatel tamního spolku Josef Tesař.