Plánovaná revize označování výživových hodnot potravin na přední straně obalu v celé EU může mít negativní dopady na malé farmáře nebo výrobce potravin s chráněným zeměpisným označením nebo chráněným označením původu. Ministerstvo zemědělství (MZe) uvedlo, že tyto výhrady zazněly na konferenci v Bruselu, které se účastnili zástupci Evropské komise, Evropského parlamentu a zástupci zemědělců a výrobců potravin.
Zhruba polovina členských států je podle resortu pro zavedení dobrovolného označování. Pro přijetí jsou někteří výrobci potravin nebo Svaz obchodu a cestovního ruchu (SOCR), výhrady má naopak Potravinářská komora ČR.
Nutri-Score je systém označování potravin založený na vědecké metodě stanovení výživové hodnoty výrobků. Spotřebitelům poskytuje celkové vyhodnocení nutričního produktu pomocí kódu skládajícího se z pěti písmen A až E a jim odpovídajících barev od zelené, přes žlutou až po červenou. Toto značení připomínající semafor zavedla už například Francie. Algoritmus výpočtu systému dává body za nutričně rizikové živiny, jako jsou cukry, nasycené mastné kyseliny nebo sůl, ale také protibody za žádoucí živiny jako jsou bílkoviny, procento ovoce nebo vláknina.
Ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) uvedl, že by se před přijetím nových pravidel s dopady na všechny spotřebitele a výrobce v celé EU měly zvážit všechny možné důsledky a uvažovat o tom, zda by nebylo lepší řešení větší zaměření na vzdělávání spotřebitelů.
MZe uvedlo, že v diskusi o zavedení jednotného systému zaznělo, že by mohl mít negativní dopad na výrobce potravin, protože by potravinářské produkty zjednodušeně označil za zdravé nebo méně zdravé. Podle MZe by 90 procent výrobků s chráněným zeměpisným označením a chráněným označením původy bylo v systému Nutri-score označeno jako nejméně zdravé kvůli tomu, že obsahují mléko a maso, i když představují kvalitní evropskou produkci. "Tímto by mohly být u spotřebitelů diskriminovány i velmi kvalitní potraviny. Nový systém by proto hlavně neměl být diskriminační. Pozornost by měla být věnována i adekvátnímu hodnocení vysoce zpracovaných potravin a vyvarování se špatného hodnocení základních potravinářských komodit," uvedlo ministerstvo. V ČR mezi takové potraviny patří například olomoucké tvarůžky nebo třeboňský kapr.*
