Státním podnikům, které spravují povodí českých řek, loni vzrostl zisk proti roku 2021 o 310 procent na 306 milionů Kč. Nárůst způsobily zejména vysoké tržby za neplánovaně vysoké odběry povrchové vody u Povodí Labe kvůli zvýšení odběrů uhelných elektráren. Celkový odběr povrchové vody se v ČR loni meziročně zvýšil o deset procent na 1,089 miliardy metrů krychlových. Vyplývá to z Modré zprávy o vodním hospodářství ministerstva zemědělství (MZe).
Podle zprávy od roku 2016 objem odebrané povrchové vody klesal, loni se tedy trend změnil. Z dlouhodobého hlediska se po roce 1990 odběr povrchové vody výrazně snižoval. Například právě v energetice se odběry zmenšily z více než miliardy metrů krychlových ročně na polovinu.
Státní podniky spravují povodí Labe, Vltavy, Moravy, Ohře a Odry. Starají se o víc než 93 procent délky všech vodních toků v České republice. Spadají pod ně všechny významné vodní toky na území ČR o délce 16 326 kilometrů a zhruba polovina z 86 553 kilometrů drobných vodních toků. Podnikům spravujícím povodí podle zprávy loni vzrostly náklady o zhruba osm procent, nejvýrazněji na energie a paliva.
Odběry povrchové vody v Povodí Labe dosáhly 458 milionů metrů krychlových. Je to o více než 120 milionů více než podnik na loňský rok plánoval. Podle zprávy MZe se výrazně zvýšil odběr kvůli chlazení v elektrárně Mělník a elektrárně Opatovice, kde se musel zvýšit objem výroby z uhlí kvůli energetické krizi na evropském trhu. Krizi vyvolala ruská agrese na Ukrajině, což vedlo k nedostatku plynu. Odběr povrchových vod vzrostl výrazně i v povodí Labe, meziročně o zhruba čtvrtinu.
Energetika tvoří největší podíl odběrů, loni vzrostl o 22 procent na 538 milionů metrů krychlových, což je zároveň asi polovina všech odběrů povrchových vod. Průmysl spotřeboval přes 201 milionů metrů krychlových, vodovody pro veřejnou spotřebu 309 milionů metrů krychlových.
Platby za odběry povrchových vod tvoří podle MZe zhruba 69 procent výnosů státních podniků spravujících povodí, loni to bylo přes čtyři miliardy Kč. Přes deset procent výnosů tvoří výroba elektrické energie. Průměrná cena za metr krychlový vody pro chlazení byla například u Povodí Labe 1,1 Kč za metr krychlový. V Povodí Vltavy stál metr krychlový 1,45 Kč. Za ostatní odběry byl průměr u všech státních podniků 6,51 Kč za metr krychlový.
Objem odebraného množství podzemních vod klesl loni o 1,5 procenta na 356,6 milionu metrů krychlových. Odběr pro vodárenství. U podzemních vod převládají odběry pro vodárenství.*
