Ministerstvo zemědělství nemá informaci o tom, že by se v ČR letos pěstovala nějaká geneticky modifikovaná (GM) kukuřice. Sdělil to tiskový mluvčí úřadu Vojtěch Bílý. Mělo by tak jít o třetí rok za sebou, kdy s ní žádný farmář pole neosel. Ministerstvo už dříve hovořilo o poklesu plochy GM kukuřice, protože je odbyt tohoto typu problematický. Dalším důvodem byla administrativní zátěž pro pěstitele. Ve světě naopak plochy GM plodin nadále rostou.
Jak však již dříve uvedl Josef Soukup z České zemědělské univerzity v Praze, GM plodiny se v budoucnu budou opět pěstovat, ale zhruba tak za deset až 15 let. Důvodem je to, že mají lepší ochranu před škůdci než běžné plodiny ošetřované pesticidy, přičemž vlivem klimatické změny se budou počty škůdců zvyšovat.
"Ministerstvo zemědělství nemá informací, že by se v roce 2019 v ČR pěstovala GM kukuřice, což je jediná k pěstování povolená rostlina v EU," uvedl Bílý. V roce 2008, kdy byla GM kukuřice v republice nejrozšířenější, ji pěstovalo 167 subjektů na ploše přesahující 8300 hektarů. Plodina se v ČR používala jako krmivo pro hospodářská zvířata a jako surovina k výrobě bioetanolu a bioplynu, nikoli k potravinářským účelům. Šlo o jedinou geneticky modifikovanou plodinou, která se v ČR mohla pěstovat.
GM kukuřice se pěstuje kvůli odolnosti proti škůdci zavíječi kukuřičnému, jehož výskyt však dlouhodobě klesá. Podle Soukupa ale do budoucna kvůli klimatickým změnám jeho výskyt znovu vzroste, a to i ve vyšších nadmořských polohách. "Použití těchto odrůd skýtá prakticky stoprocentní ochranu na rozdíl od insekticidů, jejichž aplikaci je obtížné načasovat, ve vysokém porostu kukuřice technicky provést a které mají řadu nežádoucích necílových vlivů," uvedl již dříve Soukup.
Proti pěstování GM plodin dlouhodobě vystupují ekologové. Těm se na geneticky upravených plodinách nelíbí zejména hrozba jejich nekontrolovaného rozšíření do okolního prostředí.*
