Ministerstvo životního prostředí (MŽP) schválilo záchranný program zaměřený na sýčka obecného a pokračování programu pro sysla obecného. Sýčkům i syslům uškodilo intenzivní zemědělství – například plošné užívání postřiků, rozsáhlá nečleněná pole či specializace na pěstování úzkého okruhu plodin. Programy tak zahrnují úpravu hospodaření v jejich teritoriích, ale i výměnu zvířat mezi lokalitami. Za resort to uvedl Ondřej Charvát v tiskové zprávě.
Sýček se v minulosti počítal mezi nejběžnější tuzemské sovy, bývaly jich desetitisíce. "Dnes ale sýček patří k nejohroženějším druhům. Jeho početnost je odhadována na pouhých 100 až 130 párů," upozornil Martin Šálek z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR. Vědec se podílel na přípravě záchranného programu.
Plánované kroky mají mimo jiné zajistit, aby se na pozemcích v teritoriích sýčků hospodařilo způsobem, díky kterému budou mít ptáci dost potravy po celý rok. Podle resortu je třeba zakrýt také nebezpečná místa v lidských sídlech, kde tato malá sova hnízdí. Sýčci se totiž mnohdy utopí například v nezakrytém sudu.
Sysel obecný se počátkem tisíciletí ocitl na pokraji vyhynutí. V roce 2008 proto začal záchranný program, který se podle ředitele Agentury ochrany přírody a krajiny ČR Františka Pelce osvědčil, neboť počet syslů se od té doby zdvojnásobil. "V roce 2019 jich u nás žilo zhruba 7500 na 40 vzájemně izolovaných místech," podotkl Pelc.
"Nově se záchranný program zaměří také na rozšiřování ploch, které syslům vyhovují, na stávajících lokalitách výskytu. Aby se předešlo negativním dopadům příbuzenského křížení, plánuje se i výměna zvířat mezi lokalitami. Počítá se i se zakládáním nových populací i mimo oblasti navazující na stávající lokality dle nové komplexní metodiky," popsal pak spoluautor programu Jan Matějů, který působí v Muzeu Karlovy Vary.
