Přetrvávajícím problémem odpadového hospodářství v Česku je to, že nejčastějším způsobem odstraňování odpadů je stále skládkování. Od roku 2009 ale podíl skládkování z celkového množství vyprodukovaných odpadů klesl z 14,6 na 9,4 procenta v roce 2018. Podíl komunálních odpadů odstraněných skládkováním klesl za stejné období z 64 na 46 procent. Ministerstvo životního prostředí to uvedlo ve vyhodnocení Státní politiky životního prostředí za období let 2012 až 2020, které dnes dostane k dispozici vláda.
Podíl materiálově využitých odpadů se v letech 2009 až 2018 zvýšil ze 72,5 na 83,4 procenta. Co se týče energetického využití, podíl se za stejnou dobu zvýšil z 2,2 na 3,2 procenta. Materiálové využití komunálního odpadu vzrostlo z 22,7 na 38,6 procenta, podíl energetického využití se dlouhodobě pohybuje okolo 12 procent.
Produkce obalových odpadů podle předkladatelů dlouhodobě roste, proti roku 2012 vzrostla do předloňska téměř o třetinu na 1,3 milionu tun. Zvyšovala se ale i jejich recyklace. Objem odpadů ze stavební činnosti setrvale roste, resort to zdůvodňuje zejména investicemi do dopravní infrastruktury.
Co se týče elektronických zařízení, předloni jich bylo na trh uvedeno 197 tisíc tun, zpětně odebráno a sesbíráno jich bylo přes 51 procent, čímž byl splněn padesátiprocentní evropský cíl. Pro příští rok je ale evropské směrnice vyžadují sběr ve výši 65 procent.
Ve sledovaném období byl podle ministerstva učiněn největší pokrok ve zpětném odběru baterií a akumulátorů. "Průběžně se dařilo plnit minimální úroveň sběru, tedy 25 procent do roku 2012 a 45 procent do roku 2016. Recyklováno a materiálově využito bylo v roce 2018 celkem 41,3 procenta zpětně odebraných přenosných baterií," uvedli předkladatelé.
Na lepší nakládání s odpady bylo v programovacím období 2007 až 2013 z evropského Operačního programu Životní prostředí schváleno více než 4000 projektů za 19 miliard korun, nejvíce se týkaly separace a svozu odpadů, zpracování biologicky rozložitelných odpadů nebo výstavby sběrných dvorů.
