Na deseti chmelnicích na Žatecku rozkvetly tisíce květin. Budou vyživovat půdu a pomohou chmelu. Jde o návrat k tradičním principům regenerativního zemědělství, jehož cílem je snížit vliv klimatické změny na růst chmele a zachovat kvalitu i množství této suroviny, řekl mluvčí Plzeňského Prazdroje Zdeněk Kovář.
"Do řádků mezi chmel jsme na vybraných chmelnicích vysázeli rostliny. Pomáhají vyživovat pole, zadržují v půdě vláhu a brání její erozi. Opouštíme tak v posledních dekádách zažité způsoby zemědělství, kdy je půda na podzim rozorána a všechny živiny zmrznou, aby se pak do ní musely na jaře uměle dodávat," řekl manažer pivovaru Ivan Tučník. Prazdroj se podle něj vrací ke kořenům a chce pečovat o půdu přirozenou cestou. Po odkvetení budou květiny pastvou pro ovce a půda získá další živiny.
Prazdroj se spojil s chmelařskou skupinou Arix Czech Hop a Českou zemědělskou univerzitou (ČZU). Loni na podzim farmáři vyseli ve čtyřech lokalitách na Žatecku na chmelnicích do meziřadí květiny, traviny a víceleté plodiny. "Na části jsme použili směsi trav, jetelovin nebo vičenec, který je vytrvalý a má silné kořeny, hluboké až dva metry. Jinde jsme zaseli luční květiny. Dohromady jsme takto půdu mezi chmelovými rostlinami oživili na deseti hektarech, což odpovídá zhruba 15 fotbalovým hřištím," řekl majitel Arix Czech Hopu Ladislav Chvátal. V takovém měřítku podle něj dosud nikdo regenerativní postupy pěstování chmele v ČR nezkoušel.
Projekt je součástí výzkumu, kdy se kondice chmele a výnosy porovnávají s konvenčními chmelnicemi ve stejných místech. Moderní technologie monitorují 20 hektarů. "Umístili jsme tam sofistikované meteostanice. Měří výkyvy teplot, srážky a vlhkost v porostu. Do země jsme instalovali půdní čidla na teplotu a obsah vody a sledujeme, jak rostliny využívají světelné záření," řekl Václav Brant z ČZU. Data pomohou ověřit, jaký vliv mají zaseté meziplodiny na stav půdy i na růst chmele. Současně tam Laboratoře Postoloprty dělají půdní analýzy.*
