V roce 2001 by mělo přijít do resortu ministerstva zemědělství ze státního rozpočtu celkem 18,68 miliardy korun, tedy zhruba o 9,6 procenta více než v roce letošním. Tuto částku ministerstvo navrhlo na diskusním foru o dotační politice resortu na příští rok, které uspořádalo v úterý pro poslance a zástupce nevládních zemědělských organizací.
Je samozřejmě otázka, zda tyto prostředky skutečně resort získá, protože ministerstvo financí nedávno předběžně vyčlenilo do rozpočtové kapitoly zemědělství pouze 13 miliard, i když MZe požadovalo více než 24,5 miliardy korun. Současný návrh se však jeví jako celkem reálný kompromis. Z částky 18,68 miliardy korun má na samotné zemědělství připadnout přes 13,3 miliardy korun, dalších téměř 4,3 miliardy půjde do vodního hospodářství a zhruba 1,07 miliardy korun do lesního hospodářství.
Jak jsme již informovali informoval, proti letošnímu systému dotací vykazuje dotační politika MZe pro rok 2001 čtyři zásadní změny. Nově jsou vymezeny méně příznivé oblasti (LFA – less favoured areas) a oblasti s ekologickým omezením. Toto vymezení nahrazuje rozlišení podpor podle ceny půdy a v návaznosti na to se ruší bodový systém hodnocení. Druhou změnou je fakt, že základní dotační podpora orné půdy je podmíněna uvedením pěti až deseti procent orné půdy do klidu. Zemědělec tak bude mít na výběr, zda na půdě bude pěstovat tržní produkci nepotravinářského užití, nebo ornou půdu využije na „zelené hnojení“. Třetí změnou je snížení základní podpory údržby trvalých travních porostů (TTP). Tato podpora se transformuje do tzv, vyrovnávacího příplatku za hospodaření v LFA. Údržba TTP je pak pojata nově, jako údržba pastvou hospodářských zvířat bez rozdílu umístění farmy mimo LFA nebo v LFA. Poslední zásadní změnou bude vyplácení kompenzační na mléko v souvislosti se zavedením mléčných kvót.
Na přímé platby k posílení příjmu zemědělců, kam směřuje největší část výdajů, vyčleňuje ministerstvo 4,97 miliardy korun. Půjde o přímé platby na ornou půdu, kompenzační platby za uvedení půdy do klidu, kompenzační platby za hospodaření v LFA, o podporu chovu krav bez tržní produkce mléka a o podporu chovu ovcí. Na platby za mimoprodukční funkce zemědělství počítá MZe s 1,28 miliardy korun. Tato částka je určena na krajinotvornou funkci pastvy hospodářských zvířat, na ekologické zemědělství, vápnění, na podporu včelařství a na organické hnojení. Strukturální platby na zvýšení konkurenceschopnosti našeho zemědělství (např. obnova vinic a chmelnic, investice do nových technologií či podpora genetického potenciálu) by měly v příštím roce přesáhnout 2,2 miliardy korun a strukturální platby na diverzifikaci agrární produkce 1,74 miliardy korun. Výše ostatních podpor, kam patří například podpora odbytových organizací, dotace úroků, nebo náklady na nákazový fond, má činit zhruba 1,3 miliardy korun. Na regulaci trhu s agrárními komoditami počítá ministerstvo s 1,81 miliardy korun.
Podle MZe je cílem navrhované dotační politiky mimo jiné stabilizovat agrární sektor, razantně posílit jeho restrukturalizaci směrem ke snížení zornění a ke zvýšení podílu nepotravinářského užití zemědělské produkce a posílit modernizaci zpracovatelského průmyslu. Zároveň by se měl přiblížit mechanismus vyplácení podpor pravidlům financování Společné zemědělské politiky Evropské unie.
