Tasemnicí se nakazilo asi deset lidí na Opavsku. Zdrojem infekce tohoto cizopasníka zřejmě bylo požití syrového hovězího masa ve formě tatarského bifteku. Mělo jít o tasemnici bezbrannou (Taenia saginata). Na základě sdělení postižených lidí bylo vysloveno podezření, které nyní místně příslušná krajská veterinární správa pro Moravskoslezský kraj prověřuje. Informoval o tom mluvčí Státní veterinární správy ČR Josef Duben. Výskyt tasemnice u člověka v posledních letech významně klesl, poznamenal.
Před dvaceti lety, tedy v roce 1993, bylo zaznamenáno celkem 93 případů, v roce 2012 pouze šest případů. Vyjma ojedinělých importovaných případů lidských nákaz tasemnicemi se obvykle jednalo o případy s jedním zdrojem infekce v podobě masa, které pocházelo od omezeného počtu kusů infikovaného skotu z jednoho chovu, upřesnil Duben.
U skotu se výskyt infekčních stadií tasemnice bezbranné (cysticerků, česky boubelů nebo uhrů) dlouhodobě sleduje při veterinární prohlídce masa na jatkách. U každého poraženého kusu se po naříznutí hojně prokrvený svalových partií, zejména žvýkačů a srdce, hledají makroskopicky viditelné bělavé měchýřky (cysticerky, boubele, uhry). Doposud není k dispozici metoda citlivější, nicméně je doporučena evropskou legislativou a je používána pro monitoring výskytu cysticerkózy skotu ve všech zemích EU (nařízení č. EC 854/2004).
V 60. letech minulého století byl výskyt cysticerků u nás hlášen u 9 % poráženého skotu, v 90. letech u okolo jednoho procenta a v roce 2012 byly potvrzeny cysticerky v ani ne v 60 případech z 1 353 685 kusů poraženého skotu, vyčíslil Duben.
Podle Dubna nikdy není možné riziko nákazy prostřednictvím syrového masa zcela vyloučit. Pokud si někdo chce na syrovém tatarském bifteku pochutnat, musí být maso škrábané, přičemž se případné boubele naruší a nejsou již člověku nebezpečné. Pokud pak jde o mleté hovězí maso, lze tuto surovinu nechat v mrazničce několik dní přemrznout, doporučuje Duben.
