Na podporu obnovitelných zdrojů energie (OZE) šlo v prvním pololetí více peněz než vloni za stejné období. Vyplývá to z údajů Operátora trhu s elektřinou (OTE). Zatímco loni bylo za prvních šest měsíců vyplaceno 18,1 miliardy korun, letos dosáhla částka 21,7 miliardy korun. Drtivá většina nově postavených výroben přitom od začátku tohoto roku nemá na podporu nárok. Podle odborníků podpora vzrostla kvůli počasí, ale i růstu výkupní ceny, která je garantovaná starším elektrárnám.
"Ze zákona mají podporované zdroje z let 2005 až 2013 nárok na každoroční nárůst výkupní ceny o dvě procenta vzhledem k inflaci," řekl mluvčí Energetického regulačního úřadu Jiří Chvojka.
Hlavním důvodem růstu podpory je ale podle odborníků letošní počasí, jež energiím z OZE vesměs přeje. Podpora starším elektrárnám je vyplácena podle dodaných megawatthodin a když více vyrábí, dostanou více peněz.
Novela zákona, který podporu OZE omezuje, platí v Česku od začátku roku. Netýká se pouze nových vodních elektráren s nejvyšším instalovaným výkonem do deseti megawattů. Právě jejich výroba, resp. vyplacená podpora ale paradoxně jako jediná poklesla. "Jejich výsledek je daný tím, že v zimě prakticky nesněžilo, a tudíž pro ně nebyla voda," dodal Bronislav Bechník z portálu TZB-info, který se obnovitelnými zdroji dlouhodobě zabývá.
Upravený zákon obsahuje také přechodné období pro ty, kteří měli na začátku roku stavební povolení i autorizaci a podaří se jim jejich elektrárny uvést do provozu do konce roku 2015. Ti podporu od státu dostanou.
"V závěru roku 2013 se ještě investoři naposledy snažili využít poslední šanci na státní dotace. To se pak promítlo do výsledků za 1. pololetí 2014," uvedl energetický expert společnosti ENA Jiří Gavor. Počet výroben OZE se podle něj do budoucna ještě navýší, ale nijak výrazně. "Očekávám například rozvoj malých střešních fotovoltaik, kde při vlastní spotřebě více než 70 procent vyrobené elektřiny již jde o výhodnou investici," dodal Gavor.
Trend toho, že se elektrárny staví i bez státní podpory, potvrzuje i Chvojka. "Vzhledem ke klesající ceně technologií se je vyplatí stavět kvůli úspoře energií," dodal Chvojka.
Novela upravila i horní hranici příspěvku, kterou OZE získávají přímo od lidí v cenách elektřiny. Stanovila ji na 495 korun za megawatthodinu, což je o 88 korun méně než vloni.*
