Přestože představitelé nevládních agrárních organizací stejně tak jako zemědělská veřejnost trvají dorovnání přímých plateb ze státního rozpočtu do výše 60 procent úrovně vyplácené ve starých členských zemích, jak to umožňuje přístupová dohoda z Kodaně, premiér Stanislav Gross ani ministr zemědělství Jaroslav Palas na jejich naléhání zatím neslyší. Minulý týden to potvrdili na setkání zemědělských podnikatelů ve Skalském dvoře na Žďársku.
„Splním závazek, který jsem dal zemědělcům na Zemi živitelce, kde jsem prohlásil, že na tom z hlediska přímých plateb budou stejně nebo o trochu lépe než letos. Bude platit, myslím, ta druhá varianta. Kdybychom však chtěli jít na plné dorovnání, bylo by potřeba najít ještě další tři miliardy korun,“ řekl Gross. Podle jeho slov by ale takový nárůst neměl šanci na schválení v poslanecké sněmovně, očekává nicméně zvýšení prostředků na přímé platby o půl miliardy korun. To potvrdil i ministr Palas. Podle něj tato částka bude k dispozici z prostředků Pozemkového fondu ČR a zajistí zvýšení do zhruba o dva procentní body, tedy ze 48,3 na 50,3 procenta. Bude však ještě třeba použití těchto peněz projednat s poslaneckou sněmovnou, protože musí být změněn zákon o Pozemkovém fondu a také jeho rozpočet. Ministr zároveň prohlásil, že pro tyto účely je schopen získat ještě miliardu korun z dalších zdrojů, odmítl však uvést z jakých. Palas zopakoval, že v současné době je rozpočet Ministerstva zemědělství pro rok 2005 navržen ve výši 37,209 miliard Kč. V tomto vládou schváleném návrhu je plně zajištěno financování Horizontálního plánu rozvoje venkova a Operačního programu Zemědělství. Stále však chybí 1,7 miliard korun na pozemkové úpravy a 3,1 miliardy na investiční a neinvestiční dotace ve vodním hospodářství.
Ministr však zdůraznil, že do zemědělství letos přijde asi o 11 miliard Kč více než v loňském roce. V této souvislosti, také kritizoval rolníky za neustálé nářky, sebelítost a „ okamžitě nastavování dlaně“, protože to podle něj kazí obrázek o českých zemědělcích doma i v zahraničí. „Snad se mnou budete souhlasit, že nemůžeme mezi širokou veřejností nadále pokračovat ve vytváření povědomí věčně nespokojených českých zemědělců,“ řekl.
Podle Jana Veleby, předsedy Českomoravského svazu zemědělských podnikatelů, který setkání ve Skalském dvoře zorganizoval, ale prvovýrobci na plném dorovnání přímých plateb trvají. To také vyjádřili ve svém memorandu, které Veleba předal předsedovi vlády. V dokumentu se uvádí, že Česká republika vstoupila do Evropské unie razantně sníženým rozměrem českého zemědělství, s výrazně záporným saldem agrárního zahraničního obchodu přesahujícím 31 miliard korun a s průměrnou produkcí 664 eur na jeden hektar zemědělské půdy, zatímco v zemích evropské patnáctky je to 1800 eur. Také proto tedy zemědělci považují plné dorovnání přímých plateb za klíčové. „Při plných platbách dostane český rolník na hektar jen 6500 korun, zatímco průměr patnácti starých členských zemí převyšuje 14 tisíc korun. Přitom nadnárodní obchodní řetězce mají zájem nakupovat nejlevnější potraviny. A to jsou ty nejdotovanější," soudí Veleba. Přesouvání finančních prostředků v rámci kapitoly resortu směrem k vyššímu dorovnání přímých plateb však nepovažuje za řešení problému, ale pouze za jeho odložení na pozdější dobu.
Ani předseda Zemědělského svazu ČR Miroslav Jirovský se nesouhlasí s navrženou mírou dorovnání přímých plateb. Dotace do zemědělství nejsou podle jeho slov dotace zemědělcům ale dotace spotřebitelům, českým občanům. „Náklady na konkurenceschopnost, na splnění všech požadavků a norem Evropské unie jsou ještě z velké části před námi a jsou enormní. Buď budeme ještě modernizovat a investovat, abychom vůbec uhájili ten nízký rozměr našeho zemědělství, nebo nebudou peníze, nebude na mzdy a my budeme dále snižovat zaměstnanost. Přitom na zřízení jednoho pracovního místa chce dát vláda 250 tisíc korun, do různých jiných profesí, ale kdyby zabezpečila dostatečnou úroveň dotací, nebude zemědělství nezaměstnané vytvářet,“ řekl Jirovský.
Podle prezidenta Agrární komory ČR Václava Hlaváčka je kromě výše přímých plateb druhým zásadním problémem chování obchodní řetězců u nás, které „ohrožuje nejen finační toky zemědělců, ale také jejich existenci jako takovou“. Hlaváček je přesvědčen, že k tomuto problému, který se netýká jenom zemědělství, by vláda měla svolat mimořádné zasedání. Negativní důsledky působení obchodních řetězců připustil ve svém vystoupení i premiér Gross. „Budeme tady muset udělat speciální režim prodejním řetězcům. Protože z jejich strany jste někdy vystavení komerčním tlakům, kterým se velmi těžce odolává. Věřím, že se nám podaří najít prostředky v rámci stávajícího právního prostředí, které zajistí, že nebude takovým způsobem zneužíváno jejich dominantní postavení na trhu,“ řekl a dodal, že když řetězce prodávají zboží za cenu nižší než výrobní náklady, nebo alkohol za cenu rovnající spotřební dani, tak „zde nebude něco v pořádku“.
