Česká republika se nemůže do budoucna spoléhat na zásoby podzemních vod jako zdroje pitné vody kvůli změnám klimatu. Uvedl to minulý týden na tiskové konferenci v Praze ministr zemědělství Zdeněk Nekula. Na zásobování pitnou vodou se podzemní voda podílí zhruba z 50 procent, druhou polovinu zajišťují vodní nádrže. Akce se konala při příležitosti Světového dne vody, který připadá na 22. března, a jehož letošním mottem je „Urychlení změny“.
Nekula uvedl, že růst průměrné teploty o dva stupně Celsia se očekává s vysokou pravděpodobností už kolem roku 2030, dříve se očekával takový růst teploty až v roce 2040. Podle něj to způsobí ztrátu v rozsahu 160 až 200 milimetrů vody ze srážkového úhrnu. Ministr také upozornil na to, že nárůst teploty vzduchu vede ke ztrátě velkého objemu vody výparem do atmosféry. „Již deset milimetrů srážek méně na našem území představuje přibližně 780 milionů kubíků vody. To je objem větší, než je obsah naší největší přehrady Orlík,“ sdělil. Podle něj globálně se nejspíše nepodaří omezit emise skleníkových plynů, které vedou k růstu teploty i přes snahu států EU. Ministr řekl, že pro zásobování pitnou vodou i výrobu elektrické energie mají zásadní úlohu přehradní nádrže. Uvedl, že 50 procent zásob pitné vody zajišťuje 47 vodárenských nádrží. Za celou dobu své existence nikdy neomezily odběry vodáren, i když několikrát jejich zásobní objem výrazně klesl, doplnil. Nekula upozornil na to, že z disponibilního objemu podzemních vod se odebírá až 80 procent pro zajištění dostatku pitné vody. Její dostupnost ohrožuje například chybějící sněhová pokrývka nebo rychlý odtok vody z přívalových srážek. „Orientace na zdroje podzemních vod není do budoucna udržitelnou cestou při výhledu růstu teplot vzduchu,“ řekl. Ministerstvo proto nabízí podporu pro propojení veřejných vodovodů a napojení na vodárenské nádrže. „Za posledních šest let ministerstvo poskytlo na omezení následků sucha dotace ročně ve výši téměř 15 miliard korun, 60 procent tvořily peníze z fondů EU,“ sdělil Nekula. Za toto období se postavilo 686 kilometrů vodovodních sítí, 43 úpraven pitné vody a financovalo se 63 projektů propojení vodárenských soustav. Vzniklo také přes 2300 malých vodních nádrží a rybníků. Ministr doplnil, že 100 milionů korun ročně jde na obnovu a modernizaci závlahových soustav a podpora směřuje i na protipovodňová opatření, loni to bylo 900 milionů korun.
