Pro zajištění účinné ochrany před povodní alespoň na nejohroženějších územích během několika málo let by Česká republika potřebovala najít v rozpočtu asi pět až sedm miliard korun ročně. Řekl to Hugo Roldán z odboru komunikace ministerstva zemědělství. V posledních letech jdou z resortu na dotace protipovodňových projektů stovky milionů korun ročně.
Podle MZe jsou problémem hlavně administrativní průtahy v řízeních nutných pro zahajování investic. Od roku 1997 dal resort na dotace protipovodňových opatření zhruba 3,3 miliardy korun. Ve fungujícím programu prevence na roky 2002 až 2007 zbývá z celkových čtyř miliard korun utratit ještě asi 1,5 miliardy.
Rozlivy, poldry či retenční nádrže jsou však podle MZe komplikovaná vodní díla, takže i po přijetí příslušné strategie a programů trvá dlouho jejich uskutečnění. Problémem jsou pak průtahy při řízení nutných k zahájení staveb. Vedle projektu, územního rozhodnutí a stavebního řízení je třeba provést studii posouzení vlivu na životní prostředí a vybrat realizátora projektu dle nového zákona, kdy každé odvolání některého z uchazečů o zakázku způsobuje několikaměsíční odklad, uvedl Roldán. Obtíží bývá také určení vlastnických vztahů na dotčeném území, kde se má vodní dílo rozkládat.
Kvůli podobným průtahům byla první etapa programu prevence před povodněmi na roky 2002 až 2007, zaměřená na povodí Odry, Moravy a horního Labe, prodloužena do roku 2007, ačkoli měla skončit v roce 2005. Přitom například dvě z velkých akcí, Poldr Rájec-Jestřebí a Poldr Uherské Hradiště - byly zatím zcela odloženy pro nesouhlas místních obyvatel.
Podle některých odborníků je třeba se zaměřit hlavně na posilování schopnosti krajiny zadržovat vodu. Ministerstvo životního prostředí dává poslední roky stovky milionů ročně na programy revitalizace říčních systémů a péče o krajinu. Další peníze na prevenci povodní vynakládá Státní fond životního prostředí. Za poslední čtyři roky jde zhruba o miliardu korun.
Například v roce 2002 šlo na ministerský program revitalizace říčních systému 192,1 milionu korun. Pro rok 2003 se tato částka zvýšila na 473,1 milionu korun a na rok 2004 na 497,6 milionu korun. Pro letošní rok se počítalo s 390 miliony a na příští rok vláda schválila zatím 384 milionů. Ministerstvo životního prostředí žádalo o víc, než nakonec dostalo, řekla mluvčí Karolína Šůlová.
