Na Šumavě loni ulovili přes sedm set kusů jelenovité zvěře, což je nepatrně více než loni. Její počty se redukují vzhledem k tomu, že v přírodě neexistuje přirozený predátor. Přemnožená jelení zvěř nepříznivě ovlivňuje některé chráněné druhy živočichů. Uvedl to mluvčí šumavského národního parku Pavel Pechoušek.
Náměstek ředitele NP Šumava pro lesní ekosystém Jan Kozel k tomu poznamenal, že v nepřiměřeně vysoké koncentraci může jelenovitá zvěř negativně ovlivňovat i populaci tetřeva hlušce. Na území parku žije v letních měsících 1500 až 2000 kusů jelenovité zvěře, do níž se počítá jelen, laň a kolouch.
V lesích Národního parku Šumava jelenovitým chybí přirozený predátor, kterým býval medvěd nebo vlk. Proto musí početní stavy v rámci péče o lesní ekosystémy regulovat lesníci. Pokud by se tak nedělo, tak by se jelení zvěř přemnožila a dělala v lese veliké škody. Zejména okusem žádoucích dřevin, jako jsou jedle a buk. To jsou pak škody nejenom přírodního, ale také ekonomického charakteru, zdůraznil ředitel parku Jiří Mánek.
Podle plánu péče měl NP Šumava loni ulovit 700 kusů jelenovité zvěře. Při započtení úhynu k 31. lednu letošního roku bylo v parku uloveno 764 kusů. Jediným přirozeným predátorem na Šumavě zůstává rys. Jeho výskyt však není příliš velký, a tak se podle statistiky podílí na likvidaci jelenů, laní a kolouchů třemi procenty.
Stav zvěře v lesních honitbách se těžko eviduje. V národních parcích je však situace podstatně jednodušší. Početnost zvěře by tam měla přednostně odpovídat stavu přírodního prostředí a ne tak, jak je tomu většinou jinde, tedy tabulkově vypočteným hodnotám," uvedl Jaroslav Červený z Fakulty Lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity v Praze.*
