Na území České republiky se podařilo zmapovat 24 vlčích teritorií. Oproti předchozí sezoně je jich o dvě víc, a to v Orlických horách a v Českém lese. Většina z nich se nacházela v Čechách, hlavně v pohraničních oblastech. Některá vlčí teritoria na území republiky zasahovala jen nepatrně. V 18 případech se jednalo o smečky, ve čtyřech případech o vlčí pár a ve dvou o teritoriální jedince. O výsledcích terénního monitoringu šelem informovali zástupci Hnutí Duha.
Údaje zahrnují období od května 2020 do konce dubna 2021, které lépe odpovídá rozmnožovacímu cyklu vlků než kalendářní rok. Vlčata se totiž většinou rodí v dubnu. "Smečky v našich podmínkách obvykle čítají čtyři až šest jedinců," poznamenali ekologové. Nově se oproti předešlému roku potvrdila rozmnožující se smečka v Orlických horách, jedno teritorium navíc bylo díky genetickým analýzám zjištěno také v Českém lese. Nejčastěji se do Česka dostávají vlci ze severu - ze středoevropské nížinné populace, jejíž centrum je v západním Polsku a v Německu. Na Moravu a do Slezska se zatím šíří vlci ze slovenských a polských Karpat. "Jedinci z obou populací se však mohou v Česku potkávat. Vědci například ve vzorku z konce listopadu 2020 odhalili v Orlických horách samce původem z Karpat. O tři týdny později byl ten stejný jedinec identifikován opět v Karpatech - na slovenské straně Javorníků," uvedli odborníci. "Společné výsledky potvrzují trend z posledních let, kdy se vlci stále šíří do dalších oblastí. Mapa však nemusí podchytit všechna teritoria, která vznikla. Naše kapacity pro monitoring jsou omezené a zvlášť mimo chráněná území nebo tam, kde nevznikají škody na hospodářských zvířatech, může přítomnost vlků ujít pozornosti," uvedl Miroslav Kutal z brněnské Mendelovy univerzity a vedoucí programu Šelmy v Hnutí Duha. Experti proto uvítají hlášení o výskytu vlků i od veřejnosti na e-mail stopy@selmy.cz. V sezoně 2020/2021 odborníci geneticky zpracovali přes 400 vzorků vlků z území republiky, což je víc než dvojnásobný nárůst oproti předchozímu období. Tento nárůst nezpůsobilo přibývání vlků, ale intenzivnější genetický monitoring. Průzkum také prokázal, že v Česku nevznikají kříženci vlků se psy, podařilo se přesněji zmapovat teritoria i původ solitérních jedinců a získat řadu dalších informací o vlčí populaci, poznamenal Pavel Hulva z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.*
