Na Vysočině letos zemědělci naseli o něco víc obilnin než před rokem, ve větším rozsahu pěstují také mák nebo kmín. Méně mají řepky. Přibližně o pět procent na 7662 hektarů snížili plochy pro pěstování brambor, i tak je na Vysočině třetina bramborových polí v Česku. Vyplývá to ze soupisu ploch osevů k 31. květnu, který aktuálně zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
V Česku omezily zemědělské podniky pěstování brambor v meziročním porovnání o 4,4 procenta. Brambory mají zhruba na 22 800 hektarech polí, což je o 1000 hektarů méně než před rokem. Český bramborářský svaz určitý pokles rozsahu ploch předpokládal, protože část pěstitelů ztratila na brambory z minulé sklizně odbyt kvůli zavírání jídelen a restaurací během koronavirové epidemie. Přebytek nabídky vedl k poklesu farmářských cen brambor.
Podle předsedy bramborářského svazu Josefa Králíčka neměly takový problém s odbytem firmy dodávající brambory do obchodů. Víc tratili pěstitelé zásobující jídelny. "Jinou možnost odbytu nenašli a řada z nich musela brambory likvidovat," řekl.
Obiloviny letos podle ČSÚ rostou na 134 600 hektarech polí Vysočiny, což představuje skoro polovinu z celkové osevní plochy v kraji. Proti loňsku zemědělci rozšířili plochy s obilovinami o 2,5 procenta. Polí s řepkou je letos v kraji 35 600 hektarů, což je přibližně o šest procent méně než před rokem. Velkou část orné půdy, přes 81 000 hektarů, zabírají pícniny sloužící jako krmivo pro dobytek. Zemědělci na Vysočině jsou spolu s Jihočechy největšími chovateli skotu v zemi.*
