Je nutné, aby se v České republice snížil podíl zornění? Na to jsme se ptali našich čtenářů v anketě po celý měsíc květen. Mezi došlými odpovědi převážil názor, že ano.
Přesně 39 procent odpovídajících si myslí, že podíl orné půdy by u nás měl poklesnout. Nejčastějšími argumenty pro tuto odpověď, které jsme vyčetli z anketních lístků, jsou nadvýroba obilí, eroze a riziko povodní. Louky, lesy a rybníky jsou pro krajinu hezčí, napsal jeden ze čtenářů. Někteří pisatelé zdůrazňovali nutnost zvýšit zatravnění hlavně ve vyšších polohách, ale nejen v horských podmínkách. „Orat drahou naftou kamení na Vysočině je nesmysl,“ zazněl mimo jiné názor. Vysočiny se týkala i další z poznámek se třemi vykřičníky: „Půdní profil na Vysočině je dnes ze čtyřiceti procent zorán na pět centimetrů nad skelet.“ Pro nižší zornění se vyslovil zemědělec, podle jehož mínění bude stále složitější uplatnit klasickou produkci, zároveň je však hledat řešení pro využití trvalých travních porostů. Nutné je zatravnit záplavová místa, poukazovali účastníci ankety. Louky by se měly vrátit tam, kde bývaly, uvedl jeden pisatel a připojil zkušenost se svažitými poli ze svého okolí: „Je tu několik lokalit, kde každý rok dochází k odplavení ornice a následně zanesení silnic, cest a kanalizace, ale pořád se zde udržuje orná půda.“ Všemi deseti pro zatravnění by byl soukromý zemědělec, na druhou stranu vysvětluje, proč se mu sám brání: „Při současné nadprodukci obilí je to jediná možnost, jak ji ekonomicky a efektivně snížit. Je ale potřeba mít jasnou vizi budoucnosti zatravnění na pět až deset let dopředu. Ne jako teď, kdy nikdo neví, jestli za pět let bude zatravnění rušit, nebo co se bude dít. Proto za současných podmínek do toho nejdu, i když bych velice rád zatravnil polovinu plochy.“
Proti potřebě snížit podíl zornění se vyslovilo 32 procent hlasujících. Někteří si myslí, že tento podíl je u nás optimální, travních porostů je dostatek, nevytváří se tu nadprodukce. Soukromý zemědělec ze Strakonicka odůvodnil svou zápornou odpověď tím, že není možné chovat dobytek podle potřeby, ale podle kvót. „Obiloviny se dají použít na topení jako náhrada za plyn,“ nabízí vysvětlení jeden ze čtenářů. Snížení zornění nic neřeší, jen se problém přesune jinam, argumentuje farmář z Jilemnice. U nás ho snížíme a ostatní to jen uvítají, připojil čtenář z Kadaně. Pisatel z Třeboňska si nemyslí, že by bylo nutné snižovat podíl zornění, ale za žádoucí považuje vrátit dříve tak horlivě zorněné pozemky do původního stavu. Jak dodal, každý hospodář by měl mít možnost se rozhodnout, zda potřebuje víc luk či polí.
Jednoznačný názor na položenou otázku nemělo 29 procent odpovídajících. Mnozí svou nerozhodnou odpověď blíže nekomentovali. Kupříkladu čtenářka z Nymburska míní, že rozhodnutí co orat a co zatravnit má být na zvážení každého zemědělce. Když bude stát litr nafty 40 korun, zatravní se to samo, zazněl další hlas. „V horách ano, nížiny ať polaří a ořou,“ má jasno farmářka od Nepomuku. Jiní připomínají, že není vyřešeno využití sklizně z dalších trvalých travních porostů.
Dotace i podle zornění
Téma snížení podílu zornění v České republice by vydalo na obšírnou diskusi, míní Jiří Vašátko z obce Orličky v Orlických horách. Delší poznámkou, kterou přetiskujeme, se již do debaty zapojil.
„Myslím si, že dnešní zemědělství je honba za výnosy a přírůstky. Dotační politika je podle mého názoru špatně nastavena. Při zaměstnání obdělávám devět hektarů zemědělské plochy, převážně malých, svažitých a zamokřených ploch, které se nehodily do velkovýroby. Co je jednoduššího? Vzít do ruky kosu nebo malou motorovou sekačku a sklidit malou svažitou či zamokřenou plochu, nebo zapřáhnout do traktoru o výkonu 200 kW devítimetrovou žací kombinaci a sklidit například třicet hektarů za stejné dotace na hektar?
Tímto způsobem vzniká nadvýroba, se kterou jsou v dnešní době problémy. Dotace by měly být nastaveny tak, aby zohledňovaly procento zornění na farmě, velikosti půdních bloků a svažitosti, popřípadě zamokření. Na malých plochách s původní vegetací nelze vyrobit kvalitní krmení pro dosažení maximálních přírůstků. Hlavně v horských oblastech způsobují velké zorané plochy erozi půdy a škody na majetku – při průtrži mračen se orná půda splachuje do zahrad a domů.“
