Omezit hospodaření ve svých porostech zejména z důvodů ochrany životního prostředí jsou mnohdy nuceni majitelé či nájemci lesů. Za to jim náleží náhrada, jejíž prokazování není bez problémů. Jak zaznělo na semináři organizovaném Českou lesnickou společností, náhrada újmy za ztížení lesního nebo zemědělského hospodaření (a to i na rybnících) je v české legislativě zakotvena od roku 2004 a od tohoto roku se také poskytuje.
Podle Miroslava Dorta z Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) se postup stanovení náhrady za újmu z omezení hospodaření v lesích změnil účinností vyhlášky č. 355/2006 Sb. v polovině roku 2006. To znamená, že žádosti, které byly vyřízeny do doby, než začala platit, se vyřizovaly podle jiných pravidel, než ty, na něž se dostalo později. Změnila se i forma celého procesu – z původního správního řízení zbyl jen postup stanovený vnitřním řádem Agentury pro ochranu přírody a krajiny (AOPK), na jejíž pracoviště se žádosti na úhradu újmy za omezení hospodaření nyní podávají. Jak Dort uvedl, za ztížené hospodaření v lesích v roce 2004 se v roce 2005 vyplatilo přes devět milionů korun, a to většinou na základě žádostí obcí a měst. O rok později dostali žadatelé pouze 2,5 milionu korun, přitom jen státní podnik Lesy ČR nárokoval odškodnění ve výši 175 milionů korun. Za ztížené hospodaření v lesích v loňském roce bylo zatím vydáno jen pět milionů korun. Jak Dort upozornil, žádosti se musí podat do konce března následujícího roku, jinak právní nárok na náhradu újmy zaniká.
Přiznání nároku na odškodnění má různé zádrhele. Například, jak uvedl Zdeněk Záliš ze Správy CHKO Orlické hory, pokud majitel souhlasil při tvorbě lesního hospodářského plánu či osnovy s nějakým omezením v těchto dokumentech zakotveným, pak podle pokynu ministerstva životního prostředí (MŽP) nárok za újmu za ně nemá. Vlastníky lesa však ke schválení plánu vedla skutečnost, že bez něj by neměli nárok na dotace. MŽP podle Záliše zmíněným pokynem tvrdě postihuje dědice lesních majetků. Pokud se změní majitel lesa nebo jeho nájemce, jejich nástupci již nemají na náhradu újmy nárok. Podle logiky MŽP se totiž omezení hospodaření promítne do ceny lesa v případě jeho prodeje nebo do výše nájmu pro nového nájemce. Pro dědice resort žádnou výjimku nečiní. „Jeden majitel lesa tedy bude nárok na náhradu újmy mít a druhý ne,“ podotkl Záliš.
Náhrady nejsou v takové výši, jak by si žadatelé představovali. Naopak v některých případech, jak Roman Šimek z podniku Lesy města Olomouce upozornil, vedou ve vyhlášce stanovené výpočty k nesmyslně vysokým hodnotám. Vyhláška počítá asi s deseti druhy újmy, ale podle Luďka Šišáka z České zemědělské univerzity Praha jich může být daleko více.
