S blížícím se přijetím České republiky do EU začínají být aktuální úvahy o ekonomických a sociálních dopadech vstupu do unie na naše zemědělství. Zástupci většiny nevládních agrárních organizací se shodují, že v této souvislosti bude nezbytné zvýšit ceny zemědělských produktů.
Jestliže se ceny zemědělské produkce nebudou pozvolna zvyšovat, čeká spotřebitele po vstupu cenový šok. řěkl minulý týden prezident Agrární komory ČR Václav Hlaváček. "Zemědělci produkci neprodávají, ale rozdávají, což se líbí vládě, která má nízkou inflaci," dodal s tím, že cenová úroveň je mezi ČR a EU vyrovnaná u vstupů do odvětví, v tuzemsku však zaostávají mzdy. Aby na spotřebitele zmíněný cenový šok nedopadl, je podle předsedy Svazu zemědělských družstev a společností Miroslava Jirovského vhodné začít každoročně zdražovat potraviny asi o 6,5 procenta. To představuje růst životních nákladů na obyvatele o 80 korun měsíčně. Ohrožení inflace by se při tomto postupu pohybovalo okolo procenta. Ceny placené českým zemědělcům jsou v současnosti o 30 až 50 procent nižší než v EU. "Dotace do zemědělství u nás nejsou dotace zemědělcům ale dotace spotřebitelům. Zemědělci z nich nevidí ani korunu a výsledkem je, že se ceny potravin v ČR udržují na velmi nízké úrovni,"dodal. Z porovnání mezi ČR, Rakouskem a Německem Jirovský soudí, že více by měly růst ceny rostlinné produkce, zejména obilovin, řepky, cukrovky. Z živočišné produkce se dá očekávat zdražení mléka, zatímco ceny hovězího a vepřového by růst neměly.
Podle Hlaváčka mají letos zemědělci příznivé předpoklady pro to, aby prodali sklizeň obilí za dobré ceny. Nehrozí totiž nadúroda, sklady EU i ČR jsou vyprázdněné a poptávka převyšuje nabídku. Jak řekl, reálná cena u potravinářské pšenice by měla být 4200 Kč/t. Jirovský k tomu uvedl, že pro zajištění odbytu obilí za příznivé ceny je důležité zrušení vývozních licencí. Zemědělci pak budou moci v případě nízkých nabídek domácích odběratelů prodat svou produkci na zahraničních trzích bez omezení.
Příprava našeho zemědělství na vstup do unie si podle Hlaváčka vyžádá ořes 80 miliard korun. Z toho asi 41 miliard jsou nároky na státní rozpočet, neboť je třeba přijmout opatření v legislativě a vybudovat řadu institucí. Dalších zhruba 42 miliard by mělo stát spotřebitele sbližování cenových hladin zemědělské produkce. Pokud jde o institucionální zázemí, je podle něj zatím zcela nedostatečná státní podpora odbytových organizací, chybí plnohodnotný Státní zemědělský intervenční fond a stále není vytvořena také platební agentura, která by zajišťovala rozdělování prostředků z fondů EU.
