Nástup fenologických fází rostlin a ptačích populací je na jaře v důsledku klimatické změny stále časnější a trend v posledních letech ještě zesiluje, řekla v rozhovoru Petra Dížková z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe. Již osmým rokem tyto fáze monitoruje a od konce února do začátku května až čtyřikrát týdně objíždí čtyři lokality na jižní Moravě, aby zaznamenávala, kdy začínají stromy rašit a olisťovat se, kdy kvetou které byliny a kdy si ptáci staví v připravených budkách hnízda a snášejí do nich vejce.
Brněnští vědci mají ve středoevropském kontextu unikátní řadu od roku 1951 či od roku 1961, díky níž mohou sledovat, jak příroda reaguje na změny klimatu. Dížková s monitoringem začala při své bakalářské práci a navazuje na dlouholetou činnost vědce Zdeňka Bauera, který s pozorováním na týchž místech začal už v 50. letech.
"Vidíme na datech změnu, která se nedá popřít. Trend je dlouhodobý a jasný. Záleží na druzích, ale obecně se fenologický trend pohybuje kolem 14 dnů. Uspíšení nástupu fenofází ale proti dřívější době zejména v posledních letech zesiluje a některé druhy urychlují termíny až o tři týdny," uvedla Dížková, která je také doktorandkou Mendelovy univerzity v Brně.
Sleduje oblasti v lužních lesích jižní Moravy. Aktuální stav zaznamenávají také kamery, které pořídí v hodinovém odstupu 13 snímků denně a slouží jako podpůrný nástroj. Na všech místech rostou a žijí víceméně stejné druhy, takže lze porovnávat i situaci jednotlivých lokalit. "Ze stromů jsou to habry, javory, duby, jasany a lípy. Z bylin křivatce, plicníky, dymnivky a sasanky. Ale lokality se trochu mění, na některých máme už jen sasanky a medvědí česnek, jinde se naopak vyskytují třeba i sněženky. Z keřů sledujeme hlohy a trnky a z ptačí populace hlavně sýkory koňadry a modřinky, někdy máme štěstí i na brhlíka a lejska," vyjmenovala Dížková.*
