Organizátoři klimatické konference OSN ve skotském Glasgow zveřejnili první návrh dohody, z něhož vzejdou závěry jednání označovaného zkratkou COP26. Sedmistránkový text vyzývá vlády, aby v boji proti klimatickým změnám přijaly ambicióznější plány týkající se aktuálního desetiletí. Podle agentury AP ovšem chybí shoda na konkrétních krocích v souvislosti s dříve formulovanými cíli.
Klíčovou otázkou letošního klimatického summitu je načrtnutí cesty ke splnění závazku ukotveného před šesti lety v přelomové pařížské dohodě. V ní se světoví lídři přihlásili ke snaze udržet globální oteplování pod hranicí dvou stupňů Celsia nad úrovní z předindustriální éry, ideálně pak pod 1,5 stupni.
Podle čerstvého návrhu pro konferenci v Glasgow by měly strany "přehodnotit a posílit" národní příspěvky v tomto úsilí směrem k roku 2030. Takový postup je prý nutný pro "sladění s teplotním cílem pařížské dohody do konce roku 2022". Návrh označuje aktuální dekádu za klíčovou pro osud cíle formulovaného v roce 2015. Podle vědců je k udržení globálního oteplování na 1,5 stupně Celsia potřeba snížit do roku 2030 globální produkci skleníkových plynů o 45 procent oproti stavu z roku 2010.
Zveřejněný text politické dohody tuto podmínku zmiňuje, stejně jako požadavek "čisté nuly" v emisích do poloviny století. Takový stav, označovaný také jako klimatická či uhlíková neutralita, by znamenal, že lidstvo produkuje jen tolik skleníkových plynů, kolik zároveň absorbují přírodní či uměle vytvořené mechanismy.
Britská vláda se v první verzi dohody pro COP26 věnuje také adaptaci společnosti na důsledky klimatických změn a podpory chudších zemí, které ke globálnímu oteplování nepřispívají tolik jako ty rozvinuté. Dokument apeluje na bohaté země, aby ty rozvojové podporovaly více, píše zpravodajský web BBC.*
