Změny, které v novele zákona o ochraně zemědělského půdního fondu navrhují senátoři, jdou podle ministra životního prostředí Richarda Brabce proti smyslu tohoto zákona. Podle něj Senát vrací do hry řadu pozměňovacích návrhů, jež už odmítla Sněmovna a pravděpodobně se ocitl pod ostrým tlakem Svazu měst a obcí.
Pokud by dnes zákon s těmito návrhy prošel, musel by prý Brabec doporučit Sněmovně, aby odmítla celou novelu.
Senátoři podle Brabce navrhují řadu věcí, které jdou nad rámec toho, co ministerstvo považuje za ochranu zemědělského půdního fondu vůbec a co by se mělo změnit. Brabec zdůraznil, že jeho resort chtěl novelou napravit především stav z roku 2011, tehdy se platby za vynětí půdy zvýšily kvůli masivní výstavbě solárních elektráren a možným záborům zemědělské půdy.
Výjimky, které Senát navrhuje, jsou velmi extenzivní. Ministr připomněl, že cílem je ochrana zemědělského půdního fondu, což je i v programovém prohlášení vlády.
Podotkl, že ročně se vyjímá v České republice ze zemědělského půdního fondu více než pět tisíc hektarů. Ministerstvo životního prostředí chtělo toto číslo snížit, pokud by byl senátní návrh přijat, číslo by se naopak zvýšilo, tvrdí Brabec.
Jako naprosto bezbřehou výjimku například považuje návrh na poplatky v průmyslových zónách. Řeklo se, že do konce roku 2014 tam, kde byly stabilizovány v územních plánech v rámci průmyslových zón, se poplatky výrazně sníží na úroveň maximálně 180 korun za metr čtvereční, uvedl. V senátním návrhu ale termín vypadl úplně. Podle Brabce by šlo o výjimku na jakoukoliv dobu, což jde prý proti smyslu zákona.
Brabec například kritizuje ale i návrh na uvolněné podmínky pro pozemky na bydlení. Obává se, aby nepokračovala negativní fragmentace krajiny.*
