Návrh zahrádkářského zákona u poslanců už v úvodním kole projednávání narazil. Sněmovna ho vrátila předkladatelům k dopracování, což je jen jiná forma zamítnutí. Přímý návrh na zamítnutí však u poslanců neprošel.
Nejde o první neúspěšný pokus prosadit normu na pomoc zahrádkářům. Sněmovna už obdobný návrh obdržela v roce 2009, schválený zákon však tehdy vetoval prezident Václav Klaus a sněmovna už o jeho vetu nerozhodla.
Nynější návrh stanovoval zahrádkářskou činnost jako veřejně prospěšnou a měl řešit problémy s pozemky pro zahrádkové osady. Po jeho přijetí volají zahrádkáři již řadu let. Navrhoval mimo jiné, aby Státní pozemkový úřad, Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových nebo obce měly právo převést pozemky pro zahrádkářskou činnost, případně je pronajmout nebo propachtovat.
Vláda k zákonu zaujala neutrální stanovisko. Měla ale řadu připomínek s tím, že by je poslanci měli v dalším projednávání vzít v úvahu. Podle vlády se například může návrh jevit jako nadbytečný, protože platné zákony už vytvářejí dostatečný prostor pro zahrádkářskou činnost.
Pro zahrádkáře je stejně významný jako myslivecký zákon pro myslivce a rybářský zákon pro rybáře, řekl k zákonu poslanec Ladislav Velebný. Řada poslanců ale návrh podrobila kritice. Zákona se proti nim zastal místopředseda zemědělského výboru Pavel Kováčik, který poukazoval na to, že zahrádkáři poskytují veřejnosti řadu služeb, o které by jinak veřejnost byla ochuzena.*
