Konec zimy a začátek jara je pro většinu zemědělců i zemědělských podniků, které se zabývají rostlinnou výrobou, obdobím, kdy potřebují nakoupit osivo, hnojiva či prostředky na ochranu rostlin, ale chybějí jim peníze. Jedním ze způsobů, jak tuto situaci řešit, je nakoupit vše potřebné od zpracovatele, a zaplatit mu za to až po sklizni částí své produkce. Tyto tzv. zelené úvěry ale mají svá úskalí a názory na ně se různí.
Za zcela přirozené považuje poskytování tzv. zelených úvěrů předseda Svazu zemědělských družstev a společností (SZDS) Miroslav Jirovský. Podle něj využívá podobné úvěry v různé míře naprostá většina zemědělských subjektů sdružených v SZDS. "Je ale důležité, aby měli zemědělci uzavřeny korektní smlouvy se seriozním partnerem, aby nebyli nuceni již v okamžiku, kdy se úvěr poskytuje stanovit pevnou cenu za produkci. Jde o to, aby byla domluvena zálohová cena a konečná cena by měla být stanovena až v okamžiku prodeje," dodal s tím, že právě v tom jsou mezi jednotlivými firmami, které úvěry poskytují, velké rozdíly.
Podle prezidenta Agrární komory ČR Václava Hlaváčka jsou tzv.zelené úvěry pouze dočasným řešením a nelze na nich stavět budoucnost. "Zemědělec by měl za svoje produkty stržit tak, aby měl zabezpečeno po celé období dostatek finančních prostředků. Jestliže tyto úvěry přijme stává vazalem toho, kdo mu je poskytuje," řekl Hlaváček. Nicméně připustil, že tzv. zelené úvěry využívá více než polovina všech zemědělců v ČR.
