Africký mor prasat je podle informací Státní veterinární správy prozatím stále dost daleko od hranic České republiky, nicméně poměrně rychlý postup této nákazy, ohrožující divoká i domácí prasata, přes východní oblasti Evropy k severu je vážným varováním pro všechny evropské země. Na situaci kolem šíření této choroby jsme se proto zeptali tiskového mluvčího Státní veterinární správy Josefa Dubna.
Byl u nás již zaznamenám výskyt afrického moru prasat a jaké jsou příznaky této choroby?
Na území České republiky se africký mor prasat dosud nikdy nevyskytoval a ani nyní se nevyskytuje. V Evropě je známa zatím jedna izolovaná lokalita na Sardinii, odkud se ale nákaza dále nerozšiřuje. V roce 2008 však byla tato nákaza potvrzena v Ázerbajdžánu, odkud se dále šíří postupně přes Rusko a letos byla potvrzena v několika případech v Litvě. Je tedy třeba být ve střehu.
Africký mor prasat je nebezpečné, vysoce nakažlivé onemocnění domácích i divokých prasat všech plemen a věkových kategorií. Na člověka se nepřenáší. Původcem nákazy je DNA virus, který se ve vnímavých prasečích populacích velmi rychle šíří a u nakažených zvířat vyvolává širokou škálu klinických příznaků a nakažená prasata téměř vždy hynou. Původním rezervoárem bylo prase bradavičnaté, od kterého se infikovala klíšťata. Virus se nachází v krvi, tkáňových tekutinách, vnitřních orgánech a sekretech a exkretech nemocných zvířat. Je vysoce rezistentní vůči nízkým teplotám i vysušení. Virus se může vylučovat sekrety a exkrety již jeden až dva dny před klinickými příznaky. Onemocnění se projevuje vysokou horečkou až 42 °C, která může podle průběhu trvat i několik dnů. První příznaky se objevují při poklesnutí teploty. Zvířata jsou malátná, těžce dýchají, nepřijímají potravu, trpí krvavým průjmem, zvrací a mají cyanotickou kůži. Klinické příznaky se podobají klasickému moru prasat, ale průběh je rychlejší.
Jaké je aktuální riziko zavlečení afrického moru do České republiky?
Na možné riziko zavlečení afrického moru prasat jsme chovatele upozorňovali již na počátku února a znovu pak v jeho polovině. Je však vhodné uvést, že riziko hrozí nejen prostřednictvím divokých prasat, ale i prostřednictvím nedostatečně tepelně opracovaných potravin živočišného původu, tedy těch, které obsahují vepřové maso. Virus je vysoce odolný ve vnějším prostředí i v materiálech živočišného původu. V kontaminovaných výbězích zůstává plně infekční nejméně po dobu jednoho měsíce, v trusu přežívá při pokojové teplotě 11 dnů, v krvi uchovávané při 4 °C až rok a půl. Ve vykostěném vepřovém mase uskladněném při teplotě 4 °C zůstává infekční po dobu 150 dnů, 140 dnů pak vydrží v sušené šunce a dokonce několik let v mase zmraženém. Virus spolehlivě ničí vysoké teploty. Velmi často ale nastává přenos nákazy právě prostřednictvím syrových nebo nedostatečně tepelně upravených výrobků obsahujících vepřové maso. Právě proto je na místě upozornit cestující do zemí Ruské federace, do Litvy, popřípadě do Polska, aby nepodstupovali riziko a žádné takové potraviny do České republiky nedováželi. Zavléci nákazu je totiž možné i tak, že zbytky nedostatečně tepelně opracovaných potravin pozře prase.
Základním opatřením pro ochranu nezamořených území je zákaz dovozu prasat a produktů ze zamořených oblastí a dodržování zákazu krmení zvířat kuchyňskými odpady.
Jsou opatření, která mají bránit rozšíření nákazy na naše území, dostatečná?
Státní veterinární správa nebere riziko možného zavlečení této choroby do České republiky na lehkou váhu a již počátkem března zavedla program včasného varování a sledování možného výskytu této nákazy na našem území. Jeho cílem je garantovat nákazový status, že naše republika je prostá této nákazy, a udržet možnosti exportu jak živých prasat, tak i živočišných produktů z České republiky. Dalším důvodem je ochrana chovů prasat před zavlečením této nákazy.
Všechny krajské veterinární správy, chovatelé, myslivci i soukromí veterinární lékaři byli informováni o podmínkách sledování s tím, že každé podezření je nutné neprodleně hlásit místně příslušné krajské veterinární správě. Máme možnost provést základní diagnostiku v řádech hodin, nicméně pokud nezískáme včas informaci o případných podezřeních, může dojít k nekontrolovatelnému rozšíření nákazy. Vyšetřování na africký mor prasat provádí zatím Státní veterinární ústav Jihlava a tato možnost bude rozšířena i na Prahu a Olomouc.
Pokud jde o volně žijící zvířata, tj. divoká prasata, uhynulá, popřípadě sražená při dopravních nehodách, budou vyšetřena též na klasický mor prasat. Vzorky na vyšetření odebírá vždy úřední veterinární lékař, který rovněž vyplní objednávku laboratorního vyšetření a zajistí vyšetření ve státním veterinárním ústavu. Na objednávce musí být vyplněno jméno a kontakt na nálezce, místo nálezu (katastrální území) a kód vyšetření. U divokých prasat se odebírají vzorky sleziny, jater, plic, ledvin, mízních uzlin a mandlí. V případě nálezu uhynulého kusu v pokročilém stadiu rozkladu je možné odebrat také nějakou dlouhou kost nebo kost hrudní.
U domácích prasat se musejí prověřit všechny případy zvýšeného úhynu prasat a to se týká i případných zvýšených úhynů na jatkách nebo při přepravě.
Při této příležitosti je třeba upozornit na nutnost dodržovat zásady biologické bezpečnosti chovů, tj. mimo jiné provádět dezinfekci u vozidel přepravujících zvířata a kontrolu zásilek, které by mohly pocházet z rizikových oblastí. A rovněž dbát na oplocení farem a zabránit kontaktu s volně žijícími divokými prasaty.*
