S požadavkem umožnit bezcelní dovoz potravinářského žita mlynáři na ministerstvu zemědělství nepochodili. Dostalo se jim ale slibu, že žito zapůjčí Správa státních hmotných rezerv. Poptávka po žitě, které bude nutné do zásob vrátit, by proto měla vydržet i v příštím roce. Počítají s tím někteří pěstitelé a osévají větší plochy.
Teoreticky by u nás bylo žita dostatek, známým problémem je ale kvalita. Mlynářům vystačí žito s přijatelnou kvalitou z domácí produkce pouze na třetinu potřeby. Pokud ze státních zásob přijde na trh kolem 20 tisíc tun, chybělo by podle Pavla Filipa ze Svazu průmyslových mlýnů zhruba 30 tisíc tun žita. „V současné době se mele žito z domácích zdrojů. Určitě by ale chybělo na jaře, kdy půjdou jeho ceny všude nahoru, protože nikde se žito letos moc nepodařilo. Proto ho někteří dovážejí už nyní,“ řekl Filip. Jak doplnil, cena žita z dovozu včetně cla vycházejí na 4600 až 4700 korun za tunu. Na domácím trhu ho mlynáři podle něho nakupují zhruba o tisícovku levněji.
Dostatek žita je Evropské unii, která dokonce začala subvencovat jeho vývoz do třetích zemí. „EU má v intervenčních skladech více než tři miliony tun žita, kterých se chce postupně zbavit. Ceny na volném trhu v členských zemích jsou však asi o 600 korun za tunu vyšší než světové, proto EU uvolnila exportní subvenci ve výši 26,23 euro na tunu, což je asi 900 korun. Celkově takto přispěje na vývoz 47 tisíc tun žita,“ informoval Pavel Povolný z ministerstva zemědělství. Intervenční žito podle něho odpovídá pekařské kvalitě, pádové číslo je nejméně 120 sekund. Povolný také přiblížil cenové relace v zahraničí: „Světová cena žita se pohybuje kolem 82 dolarů FOB, tj. 3340 korun za tunu. V Německu se prodává za 106 až 115 euro, v Rakousku za 125 euro a Švédsku za 113 euro za tunu.“
Vlivem neuspokojené poptávky došlo letos k oživení cen žita. Jejich přiblížení k cenám potravinářské pšenice považuje předseda Obilnářské unie Karel Zezula za oprávněné. Předpovídá, že také příští rok bude po žitu poptávka, proto je důvod ho pěstovat. Předběžné informace z osivářských firem potvrzují zvýšení ploch této obiloviny. Selekta prodala asi o 12 procent více osiva žita než v minulém roce. „Co je pozitivní, zvýšil se také prodej osiva hybridních odrůd. Je sice dražší, ale hybridní žito je podstatně ekonomicky výhodnější,“ porovnal Milan Váša ze společnosti Selekta. S rostoucím zájmem o hybridní žito se setkal také Antonín Doleček z Oseva Uni Choceň. Celkově osiva žita prodala firma stejně jako loni. „Prodej osiva stoupl letos u všech ozimých obilovin,“ potvrdil zkušenosti obou jmenovaných firem také Karel Čáp ze Selgenu. Podle jeho hrubého odhadu prodal Selgen asi o deset procent více osiva žita než před rokem.
