Předseda hodnotitelské komise Daniel Pitek na konferenci Pestrá krajina, která se uskutečnila v Praze, připomněl, dva úspěšné ročníky stejnojmenné soutěže. „Sedláci, kteří získali ocenění, většinou nejsou prvoplánově žádní ekologové, ale hospodáři s produkcí, kterou dodávají na trh, aby uživili své rodiny. Jsou to lidé s kořeny v místech, kde pracují, většinou po generace také žijí. Stabilizují nebo zlepšují životní prostředí a pečují o půdu,“ řekl a poukázal rovněž na to, že půda, obhospodařována sedláky z rodinných farem má funkce produkční i mimoprodukční. Zahrnuje pestrou škálu obhospodařovaných ploch. „V období stále více dotírající klimatické krize jsou naší nadějí na to, že se budeme schopni přizpůsobit výrazně s měnícím podmínkám,“ sdělil.
Podle jednoho z oceněných sedláků Miroslava Blahuška největší odměnou za umístění v soutěži zpětná vazba od přírody, kdy se vrací jak rostlinné, tak živočišné druhy. „To je pro mě nejlepší ocenění,“ míní s tím, že díky způsobu hospodaření blízkému přírodě neřeší problém s přemnoženými hraboši jako v jiných oblastech. Postěžoval si však na pokulhávající legislativu, například v oblasti agrolesnictví, které má být i součástí opatření nové společné zemědělské politiky. Podle dalšího oceněného sedláka - Ericha Vodňanského, který obhospodařuje 550 hektarů na Kokořínsku, zemědělství je provázané s přírodou. „Díky spojení s přírodou a produkcí, která podniku dává základ, se statek může věnovat opatření prospěšných pro biodiverzitu,“ podotkl.