Některé obchodní řetězce nadále poptávají vejce z klecových chovů, přestože se všechny společnosti již dříve zavázaly, že s jejich prodejem skončí v roce 2025. Na dnešní tiskové konferenci Agrární komory a Českomoravské drůbežářské unie to řekl místopředseda představenstva společnosti Proagro Nymburk Zdeněk Mlázovský. V Česku má chov v klecích skončit v roce 2027.
Mlázovský poznamenal, že se kvůli tomu chovatelé velice obávají o budoucnost svých podniků. Podotkl totiž, že vejce z klecových chovů se v ČR sice nebudou produkovat, ale stále je budou řetězce moci dovážet. Například v Polsku je v klecových chovech stále asi 70 procent nosnic a polská vláda neplánuje žádné změny, doplnil. Ředitel společnosti Vejce Kosičky Jan Pozdílek podotkl, že ČR se stává v zákazu klecových chovů "ostrovním státem", protože okolní státy s ničím takovým nepočítají. "Nejsme zastánci klecových chovů, ale chceme rovné podmínky, aby rozhodl zákazník," řekl s tím, že by takový zákaz měl platit v celé EU. Uvedl, že náklady na produkci vajec ve voliérových chovech jsou o zhruba 0,50 Kč vyšší než v klecových. O tu cenu proto musí alespoň navýšit své ceny zemědělci, aby dokázali pokrýt náklady. "Zahraničí nás převálcuje a drůbežářů bude míň a míň," řekl. Podle Mlázovského se produkci vajec loni dařilo a i letošní rok bude pro firmy pozitivní, přestože ceny vajec jsou nyní oproti stejnému období loňského roku o zhruba 30 procent nižší. "Způsobil to loni nedostatek vajec na evropském trhu kvůli epidemii ptačí chřipky a nedala se sehnat levná dovozová vejce," doplnil. Podniky díky tomu mohly navýšit ceny, i tak však byly podle Mlázovského na spodní hranici cen v EU. Poukázal také na to, že dobré hospodářské výsledky pomohou firmám získat úvěry, které potřebují na přestavbu chovů kvůli zákazu klecových chovů. Například společnost Proagro Nymburk loni přitom hospodařila se ziskem 61,8 milionu korun, meziročně o 433 procent vyšším. Obrat se společnosti zvýšil o 27 procent na 1,28 miliardy korun. Mlázovský poznamenal, že v současnosti vláda chce podporovat spíše malé a střední zemědělce. Ocenil ale, že současný ministr zemědělství Marek Výborný řekl, že mu nezáleží na velikosti podniku, ale že mu jde o to, aby firma dělala zemědělství tak, jak má. Střety mezi velkými a malými nebo středními podniky pak Mlázovský označil za nesmyslné. "Ukazuje se totiž, že v době krize mají největší šanci na přežití velké chovy," poznamenal. Podotkl také, že v rámci EU by měly mít všichni stejné podmínky i ve výši dotační podpory. Nadnárodní řetězce podle něj určují cenu i například balení vajec. "Velice těžce se s nimi jedná," dodal.*
