Na novém systému přímých plateb poskytovaných nezávisle na produkci, k němuž Německo přistupuje od příštího roku, vytěží postupem času extenzivně hospodařící zemědělci. Naopak intenzivně orientovaným podnikům se budou podpory snižovat.
„Společnost je ochotna akceptovat, když peníze daňových poplatníků půjdou na činnost sedláků ve prospěch krajiny, na multifunkční zemědělství. Už by tak příznivě nepřijala, kdyby platby směřovaly na produkci, na podporu cen,“ řekl našemu týdeníku Klaus Klare ze spolkového výzkumného ústavu pro zemědělství z německého Braunschweigu.
Německo novým modelem dává podle jeho slov přímým platbám legitimní záměr. „Proto se ho podařilo prosadit přes obrovský odpor velkých podniků, které jím budou ztrácet. Všechny spolkové země nakonec se skřípěním zubů řekly těmto podporám ano,“ poznamenal Klare, který o německém systému přímých plateb hovořil na nedávném semináři Výzkumného ústavu zemědělské ekonomiky ve Špindlerově Mlýně.
Přestože si naši sousedé zachovávají část plateb vázaných na skot, mluví ekonom o plném decouplingu (odpojení plateb od produkce). Vysvětluje to tím, že podpory se od roku 2005 skutečně nebudou odvíjet od aktuální produkce, ale od plochy a část spojená se zvířaty bude vycházet z úrovně v referenčním období 2000 až 2002. „Plný decoupling urychlí strukturální změny. Dá se očekávat silnější pokles výroby hovězího a lehký úbytek v produkci obilí,“ naznačuje Klare. Vzhledem k tomu, že jiné země evropské patnáctky se přiklonily k částečnému decouplingu, dojde podle něho na trhu ke zkreslení soutěže. To platí, jak dodal, zejména u hovězího masa. Nestejné dotace budou rozdělovat Evropskou unii až do roku 2013.
V Německu, které mezi své zemědělce ročně rozdělí kolem 5,6 miliardy eur na přímých podporách, se budou v letech 2005 až 2009 poskytovat platby na plochu zvlášť na ornou půdu a zvlášť na louky a pastviny, které budou výrazně nižší. K tomu budou pobírat prémie za zvířata odvozená z uvedeného referenčního období. O dalších třech letech (2010 až 2013) Němci mluví jako o fázi sbližování, na jejímž konci bude jednotná platba na hektar zemědělské půdy.
Na příkladu podniku s mléčnou produkcí hospodařícím na sto hektarech v Šlesvisku-Holštýnsku Klare ilustroval, jak se budou platby ve zvoleném kombinovaném modelu vyvíjet. V příštím roce dostane podnik na hektar orné půdy 349 eur, na louky a pastviny 95 eur a k tomu platby na živočišnou výrobu odvozené z referenčního období. V roce 2012 a 2013 se už platby na plochu sjednotí na 378 eur, ale podnik už neobdrží žádné platby na zvířata. Celkově mu podpora klesne ze zhruba 43 tisíc eur na necelých 38 tisíc eur.
„Rozdíly v platbách mezi jednotlivými spolkovými zeměmi se do určité míry srovnají. Dosud byly velmi velké a nyní v přípravném období musely některé země s obzvlášť vysokými platbami část prémií předat jiné zemi. V současnosti už rozdíly nepřesahují deset procent,“ konstatoval německý ekonom.
K přerozdělení bude docházet mezi intenzivně a extenzivně hospodařícími zemědělci ve prospěch extenzivních. „V extrémních případech může podnik orientovaný na intenzitu dostávat v roce 2013 jen poloviční platby oproti současnosti,“ dodal.
