Snižování byrokracie, zachování generační kontinuity v obhospodařování farem, zacílení přímých plateb na malé a střední farmy a především nenahraditelnost rodinných farem v evropském zemědělství a rozvoji venkova jsou základní závěry, které podpořili účastníci mezinárodní konference zástupců rodinných farem v Telči, kterou uspořádala Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ ČR) a moderovala ji bývalá ministryně zemědělství Milena Vicenová.
Této konference zaměřené zejména na rodinné farmy se zúčastnili představitelé pěti středoevropských zemí, kromě České republiky také Polska, Maďarska, Slovenska a Rakouska. I když se přitom situace rodinných farem a nastavení národní legislativy vůči nim v jednotlivých zemích liší, základní problémy a postoj středoevropských sedláků k nim jsou velmi podobné. Podle účastníků konference to vytváří předpoklad společného tlaku na orgány Evropské unie i politické představitele zúčastněných zemí k cílené podpoře rodinného typu zemědělského hospodaření, což je zcela aktuální v době vrcholících diskusí o podobě společné zemědělské politiky EU (SZP) po roce 2021. „Cíl konference - dát prostor odlišným názorům, než zaznívají v oficiálních stanoviscích zemí V4, která jsou často bohužel prezentována jako jediný hlas zemědělců, byl splněn. Jak je ze závěrů mezinárodní konference zřejmé, zachovat model socialistického zemědělství ve prospěch nástupnických firem bývalých jednotných zemědělských družstev nepovažují za pozitivní zdaleka všichni. Jsou jimi naopak odpovědnost, podnikatelská svoboda, multifunkční rozměr zemědělského podnikání a ztotožnění s podporou rodinných farem, jak je v rámci EU naprosto převažující,“ prohlásil předseda ASZ ČR Jaroslav Šebek s tím, že je třeba se společně systematicky věnovat prosazení legislativního ukotvení rodinné farmy a tím pádem i podpory rodinnému hospodaření, jak v minulosti opakovaně doporučila řada orgánů v EU.
