Letošní žně provází nebývale suché počasí. Na jednu stranu je výhodné, že se sklizené obilí nemusí dosoušet, na druhou stranu však ubývá vody v řekách i potocích a vysychají prameniště. Dokonce snad poprvé v známé historii kvůli dlouhodobému nedostatku srážek vyschnul přítok k Pramenům Vltavy poblíž šumavské Kvildy. V místě zůstala studánka, ale hrozí, že i z ní se postupně ztratí voda a mohlo by tak definitivně zmizet jedno ze symbolických míst Šumavy.
Sucho má i další stinnou stránku. Každou chvíli musí hasiči vyjíždět k požárům lesů i na poli, přičemž se často vznítí zemědělská technika. Minulý týden jen během jednoho dne museli zkrotit asi dvě stovky takovým ohňů, což je čtyřnásobek obvyklého počtu. Podle mluvčí Agrární komory ČR Dany Večeřové tyto požáry vznikají například tím, že se kovová kostra žací lišty střetne kupříkladu s křemenem a vytvoří se jiskra, která v těchto vedrech lehce zapálí slámu, nebo třením mechanických dílů ve sklízecí mlátičce, při vysokých teplotách může například vzplanout gumový řemen, od kterého se požár rozšíří dále. Ministerstvo zemědělství vydalo rady, jak požárům předcházet. Podle něj by například měli mít žňoví pracovníci přístup k mobilnímu telefonu, aby mohli bezprostředně zahoření ohlásit, či by se na polích měly zřizovat požární hlídky.
Všechny požáry vzniknou z určitého důvodu. Většinou za nimi stojí neopatrní lidé, kteří odhodí například nedopalek od cigarety, nebo nedostatečně zkontrolují promazání třecích ploch na zemědělské technice.
