Nezákonná těžba dřeva v České republice pokračuje, přestože Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) začala přísněji pokutovat firmy a jednotlivce, kteří opakovaně porušují zákon. Jen za loňský rok uložili inspektoři pokuty za více než dvanáct milionů korun a jejich počet tak vzrostl na dvojnásobek. Informovala o tom Česká inspekce životního prostředí.
Od začátku letošního roku do konce června už inspekce řešila tři desítky případů a rozdala pokuty za 2,3 milionu korun. Ekologické škody, kdy se ročně poškodí zhruba 50 hektarů lesa, jsou přitom mnohonásobně vyšší a dosahují až 100 milionů korun.
Nezákonné těžby provádí organizované skupiny i sami vlastníci lesů. Koupí les, bez povolení ho částečně vykácí a zase prodají. Přitom způsobí často škodu i majitelům okolních lesů. Někdy se stává, řekla mluvčí inspekce Jana Rambousková, že zájemce o koupi vytěží les dřív, než je kupní smlouva zapsána na katastru nemovitostí, a smlouva se stane z různých důvodů neplatnou.
Martin Baranyai z Oblastního inspektorátu Hradec Králové uvedl, že mezi pachateli a zadavateli těžby jsou akciové společnosti i společnosti s ručením omezeným, které mají stejné osoby v pozadí. Snaží se nezákonnou činnost zmonitorovat. Jestliže se opakovaně koná na různých místech, zpřísňují se sankce.
Nejvyšší pokuta za 2,5 milionu korun byla od inspekce udělena před dvěma lety pražské firmě I.L.C za šest nezákonných těžeb u Chrudimi, Svitav a Trutnova. Vysoké pokuty dostaly i firmy Landinine a Wood-Steel. Baranyai doplnil, že v průběhu posledních čtyř let zjišťují, že je to asi 50 až 60 hektarů ročně, kolem 15 tisíc kubíků nezákonně vytěženého dříví.
Pokuty vymáhají celní úřady. Podle neoficiálních informací je však část recidivistů neplatí; mají často omezené právo hospodaření s pozemky kvůli nařízeným exekucím nebo jsou nemajetní. Celní správa ČR podle mluvčího Jiřího Bartáka eviduje pokuty za neoprávněné kácení lesa na takzvaném určitém druhu příjmů. Loni měla přes dvě stovky případů od ČIŽP za téměř 22 milionů korun. K začátku letošního července vybrali či vymohli celníci 4,6 milionu, což je 21procentní úspěšnost.
K potlačování kriminality nepomáhá ani nový zákon o dřevu, který od března 2013 zakazuje uvádět na evropský trh nezákonně vytěžené dříví. Ačkoli ČIŽP kontroluje přímo v lese, následný pohyb kradeného a nezákonně vytěženého dřeva na trhu se důsledně netrestá. Sankce podle zákona o dřevu mohou ukládat pouze krajské úřady, podle dosavadních informací však žádná dosud nebyla uložena, upozornila Rambousková. Pomáhat jim má Ústav pro hospodářskou kontrolu lesů (ÚHÚL), ten se prý dosud zaměřoval na osvětu.
Podle mluvčího ministerstva zemědělství Hynka Jordána byl ústav ustanoven pověřenou osobou, která má za úkol mimo jiné kontrolovat hospodářské subjekty, zda dodržují povinnosti vyplývající z nařízení o dřevu. Jak řekl, zatím proběhlo 50 kontrol u hospodářských subjektů, 43 u vlastníků lesů a sedm u dovozců dřevařských výrobků. Nyní bylo zahájeno další kolo. Dosud byly předány tři podněty na krajské úřady, které jsou v různých stadiích přezkumu. Rozhodnutí ještě nepadlo žádné," dodal. Ministerstvo zatím o zpřísnění sankčních ustanovení neuvažuje.*
