Ministerstvo zemědělství chce snížit sazby kompenzačních plateb na trvalé travní porosty v systému ekologického zemědělství pro roky 2007 až 2013. Podle nového návrhu mají zemědělci hospodařící na těchto plochách dostávat 70,5 eura (1940 korun) na hektar ročně, zatímco dosavadní návrh v programu rozvoje venkova počítal s 89 eury (2 650 Kč) Ekofarmářům ani zemědělcům z horských a podhorských oblastí se to však nelíbí.
Úprava kompenzačních plateb povede podle Svazu marginálních oblastí ke stagnaci, či dokonce snižování ploch ekologického zemědělství. Přestože se proti minulým letům tato sazba téměř zdvojnásobí, částku 1940 korun, považuje za nedostatečnou. „Další rozvoj ekologického zemědělství je ohrožen,“ prohlásil minulý týden předseda svazu Milan Boleslav. „Zatímco dotace českých zemědělců jsou na 70 procentech sazeb EU, ekologičtí zemědělci hospodařící na půdách a pastvinách budou pouze 44 procentech,“ doplnil Petr Krogman ze svazu. Věří, že toto rozhodnutí lze ještě přehodnotit
Boleslav připomněl, že loni ekozemědělství po letech poklesu zaznamenalo další růst. Přičítá to ale příslibu vyšších dotací v letech 2007 až 2013. „Nyní má ale jedna ze základních sazeb, pro trvalé travní porosty, růst méně, s čímž ekofarmáři nepočítali,“ konstatoval Boleslav. „Toto rozhodnutí se negativně odrazí v ekonomice většiny ekozemědělců, protože i produkční ekozemědělci s ornou půdou mají vysoké zastoupení travních porostů,“ uvedl předseda Svazu ekologických zemědělců Pro-Bio Zdeněk Perlinger.
Podle ministra zemědělství Petra Gandaloviče je důvodem snížení sazby pro trvalé travní porosty neuspokojivá struktura ekologického zemědělství, kde v drtivé míře převládají právě louky a pastviny, a naopak jen menší část představuje orná půda. I z toho pak plyne nedostatečná nabídka biopotravin z domácích surovin. „Na značné ploše trvalých travních porostů se uplatňuje velmi extenzivní způsob hospodaření při vysoce nadprůměrných podporách. Ty přitom nestimulují žádoucí restrukturalizaci českého zemědělství směrem k převodu chovu skotu do horských a podhorských oblastí. Nerozvíjí se ani trh bioproduktů z domácích surovin,“ uvedl Gandalovič s tím, že rozvoj tohoto trhu chce MZe motivovat tím, že v programu rozvoje venkova více zvýhodní investiční podpory zemědělcům a ostatním malým a středním podnikům na venkově při modernizaci a rekonstrukci. Boleslav však poznamenal, že nelze přesunovat „ušetřené“ peníze z oblasti agroenvironmentální do investiční, to znamená z osy II do osy I programu.
Mluvčí Mze Táňa Králová dodala, že původně navrhovaná sazba vycházela z maximální úrovně koncentrace a kurzu 29,784 koruny vůči euru. Při přepočtu sazby na koruny se bude každý rok vycházet ze směnného kurzu zveřejněného v Úředním věstníku Evropské unie. Pro letošní rok je tento kurs 27,525 koruny za euro.
