Pozemkové úpravy, jejichž cílem je zpřístupnit a chránit půdu, postupují v České republice velmi pomalu. Trvat mohou vzhledem k dosavadnímu vývoji ještě několik desetiletí. Na základě kontroly za roky 2011 až 2013 to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Úpravy podle něj zpomaluje i nerovnoměrné čerpání evropských dotací z Programu rozvoje venkova. Uvedla to dnes mluvčí NKÚ Olga Málková. Podle ministerstva zemědělství zajistí vyšší čerpání peněz nová pravidla.
"Od roku 1995 se ve zpracovaných katastrálních územích dokončilo jen devět procent z navrhovaných opatření, která měla za cíl zpřístupnění pozemků, provedení protierozních opatření, dále vodohospodářských opatření a opatření k ochraně a tvorbě životního prostředí," uvedl NKÚ. Třeba z protierozních opatření se uskutečnilo jen sedm procent. Vodní erozí je přitom ohrožena zhruba polovina orné půdy a větrnou téměř desetina.
Snižování počtu zahajovaných akcí připustila ústřední ředitelka Státního pozemkového úřadu Svatava Maradová, podle které se ročně zahájí a ukončí přibližně 200 pozemkových úprav. "Musíme akcentovat kvalitu před kvantitou. S tím souvisí i vyšší nároky na odbornost zpracovatelů a pracovníků Státního pozemkového úřadu," řekla. Podle ní se negativně projevilo snížení počtu zaměstnanců v roce 2013, kdy z poboček SPÚ odešlo 400 osob. Loni úřad začal počet zaměstnanců opět navyšovat. "Po dohodě s ministerstvem jsme v listopadu 2014 přijali 85 nových pracovníků, kteří se podílejí právě na procesu pozemkových úprav," řekla Maradová.
Ministerstvo zemědělství v letech 2007 až 2014 dalo na pozemkové úpravy z různých zdrojů 13 miliard korun, vyčíslil NKÚ. "Z výsledků kontroly vyplynulo, že se peníze nedařilo v tomto období čerpat rovnoměrně, ročně se investice do pozemkových úprav pohybovaly od 1,2 do 2,1 miliardy korun," uvedl. Peníze z Programu rozvoje venkova tvořily 34 procent celkových investic do pozemkových úprav.
Na nízké čerpání z Programu rozvoje venkova na pozemkové úpravy mělo podle NKÚ vliv také pomalé přerozdělování peněz ve Státním zemědělském a intervenčním fondu (SZIF). Ceny pozemkových úprav byly často až o polovinu nižší, než se předpokládalo, ale fond o tom dostával informaci až v průměru po 241 dnech. "Po tuto dobu SZIF ovšem vázal alokované peníze na daný projekt, a nemohl je proto rozdělit jinam. Ministerstvo zemědělství totiž nestanovilo příjemci dotace povinnost fond neprodleně po uzavření smlouvy se zhotovitelem informovat o sjednané ceně," uvedl NKÚ. Pravidla ministerstvo loni změnilo, což by prý mělo zajistit vyšší čerpání peněz.
Dopady provedených pozemkových úprav je podle NKÚ složité vyhodnotit, protože cíle programu jsou obtížně měřitelné. Ukazatele nastavené ministerstvem zemědělství o účinnosti pozemkových úprav nevypovídají, tvrdí NKÚ. Třeba sankce za neplnění protierozních opatření spadají pod ministerstvo životního prostředí, jenže ministerstva v této oblasti nespolupracují.
Do roku 2020 chce ministerstvo zemědělství sledovat reálné dopady úprav. "Například délku cest zajišťujících zpřístupnění pozemků, výměru realizovaných vodohospodářských opatření a protierozních opatření, opatření pro omezení dopadu zemědělského sucha u proplacených projektů," sdělilo ministerstvo.*
