Zavádění nových metod šlechtění do praxe usnadní první tuzemská aplikační laboratoř Akademie věd ČR, která byla dnes otevřena v Ústavu experimentální botaniky v Olomouci. Pracoviště propojí špičkové vědce se šlechtiteli, kteří díky tomu získají přístup k výsledkům molekulární genetiky a genomiky i moderním přístrojům. Nové metody mohou šlechtění nových odrůd například zemědělských plodin výrazně urychlit. Uvedl to vedoucí olomouckého pracoviště Ústavu experimentální botaniky Jaroslav Doležel.
Olomoučtí vědci chtějí podle Doležela šlechtitelům pomoci s nesnadným úkolem získávat nové odrůdy zemědělských plodin, které lépe odolají suchu, klimatickým změnám, chorobám i škůdcům, anebo budou mít lepší užitné vlastnosti. "Velké šlechtitelské firmy ve Francii, Německu, USA či v Anglii mají vlastní laboratoře zaměřené na metody molekulární biologie a genomiky. V ČR je situace jiná a pro většinu firem je zřízení takových laboratoří mimo jejich finanční možnosti," zdůvodnil Doležel vznik aplikační laboratoře. Upozornil, že bez nových metod by tuzemští šlechtitelé nebyli schopni nadále konkurovat svým zahraničním kolegům.
Šlechtitelé se v aplikační laboratoři v Olomouci seznámí s novinkami ve výzkumu a budou se moci zúčastnit seminářů, školení i workshopů. K dispozici budou mít moderní techniku. Vědci naopak získají důležité poznatky ze šlechtitelské praxe.
Nové metody, mezi které patří například molekulární techniky, můžou šlechtění nových odrůd zemědělských plodin výrazně zefektivnit a urychlit až o několik let. Šlechtění pomocí molekulárních metod bude postupně doplňováno o nové techniky. Už teď je jisté, že během několika let nastane ve šlechtění revoluce a začnou se využívat metody genové editace, tedy nová generace GMO, řekl Doležel.
