Nedávné deště a tání prověřily funkčnost protipovodňových opatření, jejichž výstavbu podpořilo ministerstvo zemědělství a státní podniky Povodí. Na některých vodních tocích bylo v minulých dnech nutné vyhlásit první nebo druhý stupeň povodňové aktivity. Nové protipovodňové stavby dokázaly soukromé i veřejné majetky ochránit. Informoval o tom mluvčí ministerstva zemědělství Jan Žáček.
Protipovodňové stavby nedávno vybudované z prostředků ministerstva zemědělství a státních podniků Povodí prokázaly při lednovém tání a deštích svoji účinnost. Nebezpečí tentokrát hrozilo hlavně v oblastech, kde se velké povodně neopakují často, přesto i tam mohou lokální rozlivy poničit majetky lidí a infrastrukturu obcí.
„Potvrdila se koncepce ministerstva zemědělství, která počítá s budováním protipovodňových staveb i v obcích, kde hrozí zdánlivě jen menší rozlivy. Lokální povodně totiž dokážou způsobit velké škody a obce samotné by protipovodňovou prevenci ze svých rozpočtů financovat nemohly,“ řekl ministr zemědělství Petr Bendl.
Například protipovodňové opatření za 105 milionů korun dokončil vloni na řece Doubravě v úseku Vrdy – Zbyslav státní podnik Povodí Labe. Zemní hráze a železobetonové zídky v minulých dnech zabránily rozlivu Doubravy v obci Vrdy a v zastavěném území obce Zbyslav.
Královské Poříčí na Sokolovsku pomohla ochránit nově navýšená protipovodňová hráz a výtlačná čerpadla za sedm milionů korun, která v obci v rámci protipovodňových opatření instalovalo Povodí Ohře.
V loňském roce dokončilo Povodí Vltavy rozšíření koryta Radhostického a Setěchovského potoka za 13,5 milionu korun. Toto protipovodňové opatření zabránilo rozlití potoka do obce Zálezly v okrese Prachatice.
Menší i velké protipovodňové stavby jsou součástí provázaného systému protipovodňové prevence. Mezi lety 2002 až 2007 bylo postaveno na tocích a v jejich okolí 435 protipovodňových staveb, které dnes chrání 315 tisíc lidí a majetek v hodnotě 240 miliard korun. Tato etapa stála více než čtyři miliardy korun.
Druhá etapa programu budování protipovodňových opatření je zaměřená zejména na technická opatření ke zvýšení kapacity koryt, výstavbu ochranných hrází a poldrů a posilování bezpečnosti vodních děl. Za 11,5 miliardy korun vznikne do konce roku 2013 přibližně 500 protipovodňových opatření. Do konce roku 2012 bylo na dokončené nebo rozestavěné stavby proplaceno přes 7,3 miliardy korun.
Peníze na protipovodňová opatření poskytuje z větší části státní rozpočet, vlastní zdroje správců vodních toků, místní rozpočty a prostředky z půjčky od Evropské investiční banky.
