Novela mysliveckého zákona, kterou včera na návrh Ministerstva zemědělství podpořila vláda, je podle předsedy Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ) Josefa Stehlíka nesystémovým krokem, který nebude mít očekávaný účinek. Normu, která má podle Ministerstva zemědělství pomoci snížit stavy přemnožené spárkaté zvěře, prasat nebo jelenů, kritizuje také předseda plzeňské agrární komory Jaroslav Šíma i další oslovení zemědělci.
Aby zemědělci mohli žádat o náhradu škod způsobených zvířaty, budou muset pole zmenšovat. Myslivci by tak měli mít odstřel zvěře snazší. Šíma v této souvislosti namítl, že plochy, kde se může skrývat spárkatá zvěř, jsou stejné desítky let a zemědělci neměli nikdy takové problémy se zvěří jako v posledních osmi letech. Zemědělci si stěžovali na velké škody a přesně se to otočilo proti nim, místo toho, aby myslivci udělali svá opatření, tvrdí Šíma. Podle něj se vždy mohou myslivci se zemědělci dohodnout, například tak, že nechají na velkém lánu pruhy na odlov. Je podle něj nesmysl, aby zemědělci seli plochy podle požadavků myslivců, dodal.
Současný stav je podle Šímy daný tím, že se před lety stalo divoké prase pomalu chráněným a myslivci se bili za to, aby se černá zvěř střílela až od určitého věku. "A nyní se problém hodí na zemědělce, že mají moc velké plochy kukuřice, jejíž lány jsou tady 30 nebo 40 let. Přitom nejde jen o kukuřici, ale i o rozryté louky, kde jsou často posedy a zvířata jsou dobře vidět, dodal. Myslivci se o přemnožená zvířata nestarají a teď se snaží dohánět to, co za deset let zanedbali, tedy korigovat stavy černé zvěře, tvrdí Šíma. Zákaz vstupu do honiteb odmítá.*
