Ke schvalování ve Sněmovně míří vládní novela vodního zákona, která má snížit rizika havárií na vodách a současně upřesnit pravomoci při likvidaci jejich následků. Poslanci do ní chtějí vložit některé úpravy. Zemědělský výbor v pátek doporučil vložit do zákona povinnost stálého sledování stanovených zvlášť nebezpečných látek pro největší znečišťovatele místo povinnosti stálého měření, jak navrhla vláda. Podmínky tohoto kontinuálního sledování by stanovoval vodoprávní úřad. Výjimku ze sledování by měly mít podle doporučení výboru elektrárny a teplárny.
Změna zákona reaguje na havárii, která před třemi lety zničila život na kilometrech toku řeky Bečvy. Obsahuje plán zmapování všech výpustí odpadních vod, jasné rozdělení úkolů mezi instituce a až pětinásobné zvýšení sankcí.
Novela ve vládou předložené podobě zavádí nové povinnosti největším znečišťovatelům, kteří vypouští odpadní vody s obsahem zvlášť nebezpečných závadných látek, například kyanidů. Přibýt jim má hlavně povinnost kontinuálního monitoringu. Podle odhadu by se měla v Česku týkat 100 až 200 znečišťovatelů K tomu ale měli výhrady někteří opoziční poslanci a argumentovali tím, že takové technologie až na výjimky neexistují. Pokud poslanci schválí návrh zemědělského výboru, změní se povinnost měření na povinnost sledování. Vládou navrhované znění zákona předpokládá, že vodoprávní úřad bude muset přihlížet k dostupnosti technologií kontinuálního měření i k ekonomické únosnosti těchto technologií.
Stát v návaznosti na normu plánuje do konce roku 2025 zmapovat prvních 2000 kilometrů řek, kde je nebezpečí havárií nejvyšší. Mapování výpustí má pokračovat ve třech etapách na všech tocích v Česku. Tvůrcem a správcem registru výpustí bude ministerstvo životního prostředí prostřednictvím Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. M. Přístup do registru budou mít například vodoprávní úřady, hasiči nebo policie.*
