Minimalizovat rizika havárií na vodách a v případě, že už se stanou, upřesnit kompetence při likvidaci jejich následků má novela vodního zákona, kterou ve středu schválila vláda. Obsahuje plán zmapování všech výpustí odpadních vod, jasné rozdělení úkolů mezi instituce a až pětinásobné zvýšení sankcí. O souhlasu vlády informovalo Ministerstvo životního prostředí. Norma reaguje na havárii, která téměř přesně před třemi lety zničila život na kilometrech řeky Bečvy.
Ministerstvo v návaznosti na novelu vodního zákona plánuje do konce roku 2025 zmapovat první 2000 kilometrů řek, kde je nebezpečí havárií nejvyšší. Mapování výpustí má pokračovat ve třech etapách na všech tocích v Česku.
Novela zavádí nové povinnosti největším znečišťovatelům, kteří vypouští odpadní vody s obsahem zvlášť nebezpečných závadných látek, například kyanidů. Přibude jim například povinnost kontinuálního monitoringu. Podle odhadu by se měla v Česku týkat 100 až 200 znečišťovatelů. Novela vodního zákona upravuje také kompetence jednotlivých aktérů řešení případných havárií, právě jejich nejasné rozdělení podle části odborníků stálo před lety za zpožděnou reakcí na otravu Bečvy. Likvidaci havárií má napříště řídit a organizovat hasičský záchranný systém, hasiči budou podle dřívějšího vyjádření ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) také odebírat vzorky. Vyšetřování budou mít na starost vodoprávní úřady a Česká inspekce životního prostředí. Inspekce pak má mít možnost vstoupit do jakéhokoliv vyšetřování problému na vodách. Práci všem zapojeným institucím má zjednodušit chystaný digitalizovaný registr výpustí.
V první etapě bude vytváření registru v gesci Ministerstva zemědělství, do konce roku 2025 má zmapovat zhruba 2000 kilometrů toků. Druhá etapa do konce roku 2029 má prověřit dalších 16 000 kilometrů významných vodních toků, poslední etapa zbývajících zhruba 86 000 kilometrů toků v Česku. Novela také zvyšuje sankce v případě havárie až pětinásobně, z maximální výše deseti milionů korun na 50 milionů korun. Stanovit má příslušnost krajských úřadů k řešení havárií, které přesahují hranice správního obvodu regionů a znovu zavést má možnost schvalování provozních řádů u vybraných vodních děl vodoprávními úřady. Upřesňuje také mechanizmus poskytování peněžních prostředků ze zvláštního účtu kraje.
V Česku je 16 326 kilometrů významných vodních toků a 86 533 kilometrů drobných vodních toků. Podle Českého statistického úřadu bylo v roce 2021 na vodních zdrojích 297 havárií, z toho pětinu tvořily úniky ropných látek. V 13 případech šlo o únik chemických látek mimo těžkých kovů a v 22 případech o havárii odpadních vod.*
