Senát vrátil Poslanecké sněmovně novelu zákona o ochraně zemědělského půdního fondu. Senát na návrh dvou svých výborů doporučil mimo jiné, aby se poplatky za vynětí půdy ze zemědělského fondu neplatily nejen kvůli stavbě státních, ale i krajských a obecních komunikací. Novela především snižuje platby za vynětí půdy z fondu a zavádí výjimky z plateb odvodů pro dopravní nebo průmyslové stavby v průmyslových zónách.
Vláda chtěla osvobodit jen stavby komunikací ve vlastnictví státu. Senátor Radko Martínek prohlásil, že zatímco za vynětí půdy pro silnice státu by se neplatilo, obce a kraje by platit musely, což by podle něj znemožnilo stavby obchvatů malých měst a obcí. Ministerstvo hájilo úlevu jen pro státní silnice s tím, že tato změna má za cíl zabránit pouze tomu, aby stát platil sám sobě.
Senát navrhl také posílit roli územních plánů při rozhodování o poplatcích. Podle senátního návrhu nebude zapotřebí souhlas úřadů k vynětí půdy, pokud půjde o pozemky určené podle územního plánu například pro stavbu bydlení v zastavitelné ploše. Souhlas nebude třeba ani u staveb občanské vybavenosti na takovýchto pozemcích. V případě výjimky z plateb odvodů pro dopravní nebo průmyslové stavby v průmyslových zónách senátoři chtějí, aby se nevztahovala jen na stavby schválené do konce loňského roku. Nová pravidla by se podle Senátu měla vztahovat i na pozemky, v jejich případě už byla vydána územní rozhodnutí, ale zatím nebyly vyjmuty z půdního fondu.
Novela je především reakcí na zvýšení poplatků za vynětí ze zemědělského půdního fondu v roce 2011. Tehdy se platby za vynětí půdy zvýšily kvůli masivní výstavbě solárních elektráren a možným záborům zemědělské půdy. Podle vlády se tím ale zkomplikovaly některé investice.
Nově mají být zachovány současné základní sazby odvodů za vynětí. U půdy nejvyšší bonity se nově nebudou koeficienty ekologické váhy sčítat, ale použije se jedna nejvyšší hodnota. Cena za vynětí půdy se tak v ČR srovná s okolními členskými státy EU. Mírně zvýšit se mají platby za vynětí nejméně hodnotné půdy čtvrté a páté kategorie.
Ministr životního prostředí Richar Brabec řekl, že poplatek v případě průmyslových zón klesne na 160 až 180 korun za metr čtvereční. Podle současného zákona se někdy stávalo, že v některých případech byl až 3100 korun za metr a převýšil cenu za samotný pozemek, uvedl. Tak vysoké poplatky podle něj nemá žádná okolní země.*
