Plánovaná novela lesnického zákona by mohla umožnit soukromým a obecním vlastníkům lesů sázet pouze jehličnaté stromy, zrušit by se mohl povinný minimální podíl listnatých stromů a jedlí. Vyplývá to z informací ekologického Hnutí Duha k novele lesního zákona, která podle něho vzniká na ministerstvu zemědělství. Na tiskové konferenci to novinářům řekl lesnický expert hnutí Jaromír Bláha. Hnutí zároveň představilo svou publikaci nazvanou Plán pro zdravé lesy.
Plán, který hnutí předalo i ministrovi zemědělství Marku Výbornému (KDU-ČSL), vznikal po konzultaci s řadou odborníků a navrhuje 43 bodů týkající se budoucnosti lesů v ČR. Návrhy se týkají i například mysliveckého zákona, zákona o vodách nebo různých vyhlášek. Bláha řekl, že zrušení povinného podílu listnáčů a jedlí v lesích při sázení je velký krok zpět a umožnilo by to opakování lesnických kalamit.
"Ministerstvo zemědělství samo limity stanovuje vyhláškou," poznamenal Bláha. Již nyní jsou podle něho příliš nízké, když do roku 2018 to bylo pět až 15 procent. Dnes je procento sice vyšší, přičemž podíl listnatých lesů se určuje podle lokality. "Tam, kde lesy plošně umírají, jako je Českomoravská vrchovina nebo podhůří Jeseníků, tak i podle dnešní vyhlášky je možné vysazovat i třeba 75 procent smrků," řekl.
Jednou ze změn, které hnutí navrhuje, je výrazně omezení holosečí, tedy kácení stromů, po kterém vznikne holá plocha. Návrh hnutí uvádí, že holoseče by se měly používat na ploše vyšší než 0,3 hektaru jen v porostech nepůvodních nebo ekologicky rizikových dřevin. Za klíčové pro obnovu lesů považuje hnutí to, aby zákon nenutil vlastníky uměle vysazovat stromky na holinách. Z lesního zákona navrhuje například vypustit povinnost do dvou let zalesnit vytěženou plochu. Argumentuje mimo jiné tím, že lesy přirozeně vyrůstající ze semen jsou mnohem odolnější.
"Současná kůrovcová kalamita v ČR dosahuje rozměrů, které si dříve lidé nedovedli představit. Po celé Evropě od 90. let podle něj majitelé i správci lesů přicházejí s iniciativami zaměřenými na odklon od monokultur a s návrhy na podporu biologické rozmanitosti lesa nebo zavedení přírodně blízkých způsobů hospodaření. Mám dojem, že toto se u nás nebere v úvahu," doplnil na tiskové konferenci profesor Josef Fanta, který působil na nizozemských univerzitách.
Poznamenal také, že v ČR se od 50. let minulého století ve vedení státních lesů podle něho razí pouze jediný model hospodaření zaměřený na monokultury a lesnictví se řídí stále důraznějšími vyhláškami a předpisy. V žádné evropské zemi podle něj neexistuje tak složitá struktura přepisů. "Vrcholem tohoto přístupu je zavedení ryze ekonomického modelu hospodaření státních lesů, jak bylo provedeno v 90. letech," dodal. Poukázal i na to, že současná vláda si upřednostnění například mimoprodukčních funkcí lesa dala do svého programového prohlášení.*
