Novela zákona o potravinách může zvýšit výdaje ze státního rozpočtu a zároveň snížit počet kontrol potravin v maloobchodě. Projednávání této předlohy vláda včera o týden odsunula. Vyplývá to z důvodové zprávy k novele. Návrh počítá s přesunem kompetencí mezi ministerstvy zemědělství a zdravotnictví a také mezi dozorovými orgány ministerstva zemědělství. Státní veterinární správa má nově kontrolovat výrazně větší část maloobchodní sítě než dosud, stejnou jako nyní prověřuje Státní zemědělská a potravinářská inspekce.
Jak se uvádí v důvodové zprávě k novele, roční náklady Státní veterinární správy (SVS) by se zvedly o osm milionů korun, náklady Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci (SZPI) by zůstaly zhruba stejné kolem 300 milionů korun ročně a snížila by se intenzita kontrol prováděných SVS. Návrh kvůli zvýšení ekonomické a administrativní zátěže kritizuje vládní Komise pro hodnocení dopadů regulace (RIA).
Státní zemědělská a potravinářská inspekce nyní kontroluje 35 500 maloobchodních provozoven, kde dohlíží na potraviny živočišného i rostlinného původu. Mluvčí inspekce Pavel Kopřiva upřesnil, že každou zkontrolují v průměru jednou za 1,3 roku.
Státní veterinární kontrola kontroluje jen 5000 provozoven, a to v těch částech prodejen, kde se porcuje maso. Podle novely by SVS kontrolovala všechny prodejny. Zatímco SZPI by náležela kontrola rostlinných výrobků, SVS by měla na starosti živočišné. V důvodové zprávě se předpokládá frekvence kontrol SVS jednou za tři až pět let a podle aktuální situace se může i snížit. Kdyby měla zůstat stejná jako dosud, náklady by byly ještě vyšší než osm milionů korun ročně.
Podle mluvčího SVS Josefa Dubna souvisí rozšíření působnosti veterinářů na širší část obchodní sítě s požadavky Evropské unie. Podle unie je třeba kontrole potravin živočišného původu jako rizikovějším než rostlinného původu věnovat větší pozornost. Možný růst nákladů by SVS kompenzovala úsporami, dodal mluvčí.
Z nového rozdělení kompetencí fakticky vyplývá, že inspektor SZPI nemůže zasáhnout, když uvidí plesnivé sýry či shnilé maso. Inspektor SVS nemůže zase prodejce potrestat za plesnivé pečivo. Mluvčí SVS ale upozornil, že povinností kontroly je v takovém případě upozornit příslušný správní úřad.
Vládní Komise RIA navíc poukázala na to, že řada potravin je smíšených, tedy rostlinného i živočišného původu, a novela kompetence jasně nevymezuje. Nesoulad je také ve zveřejňování zjištěných nedostatků. Zatímco SZPI loni v červenci začala na webu Potraviny na pranýři ukazovat veškerá provinění z maloobchodní sítě, SVS svá zjištění zpravidla nezveřejňuje.
Novela by podle Komise RIA rovněž zvýšila administrativní zátěž některých obchodníků. Zatímco nyní jim stačí registrace u jednoho úřadu, nyní by je čekala dvojí. Novela podle komise navíc vznikla, aniž byl zřejmý postoj obou kontrolních orgánů a ani neexistuje důkladná analýza současného stavu. Komise RIA trvá na dopracování materiálů a prokázání toho, že neexistuje lepší než navrhovaná varianta. V opačném případě podle ní nelze souhlasit s návrhem, který zvyšuje administrativní a ekonomickou zátěž. Ministerstvo rovněž poukazuje, že náklady SVS budou v nové koncepci pokryty z vlastních zdrojů SVS. To by však znamenalo, že její rozpočet byl dosud nadhodnocený, upozorňuje se ve zprávě Komise RIA.
