Počet přírodních pohrom způsobujících rozsáhlé škody stoupá i v České republice. Kde vzít na tyto ztráty peníze? To již před lety řešil návrh koncepčního řešení eliminace rizik v zemědělském podnikání. Jednání o budoucí podobě celého systému pojištění ale pokračují. Hledají se i možnosti k rozšíření pojistitelných rizik ze zdrojů národních i evropských. Evropská komise navrhla v rámci kontroly zdraví společné zemědělské politiky spolufinancování některých kalamitních případů.
Ministerstvo zemědělství potvrdilo, že se nadále zabývá systémovým řešením v oblasti zemědělského pojištění. Jedním z menších článků celého systému zemědělského pojištění může být i letošní schválení programu poskytování finanční podpory pojištění produkce školek s produkcí sadebního materiálu lesních dřevin z Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu, a. s. (PGRLF). Jde o pozitivní krok, nicméně stále chybí zásadnější rozhodnutí.
Letošní rok nebude pro systémové řešení zemědělského pojištění o mnoho příznivější. Toto téma zřejmě přehluší mnohem aktuálnější problémy – změna na domácí politické scéně a ekonomická krize. V agrárním sektoru České republiky ničivě zasáhla do chovů skotu, prasat a mléka, nevyhnula se ani rostlinné výrobě, ceny těchto komodit klesly. Odrazit se od mrtvého bodu v zemědělském pojištění by mohla pomoci Evropská unie, pokud by schválila návrh spolufinancování kalamitních případů v zemědělství. Tím by připravila půdu členským zemím, a pak by bylo už na nich samotných, jak rychle se přizpůsobí novému předpisu.
Rozhovor s ministrem zemědělství Mgr. Petrem Gandalovičem
Ze všech stran se na nás valí nepříznivé zprávy o ekonomické krizi. Dotkne se nějakým způsobem i oblasti zemědělského pojištění?
Domnívám se, že dopady ekonomické a finanční krize, hlavně nedostatek disponibilních finančních prostředků pro zajištění provozních nákladů jednotlivých podnikatelských subjektů, mohou vést i ke snížení nákladů, které budou zemědělci ochotni nebo spíš schopni použít na úhradu pojistného. Je ale v zájmu každého dobrého hospodáře si podnikatelská rizika pojistit. Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (PGRLF) se bude stejně jako v předchozích letech podílet na úhradě těchto nákladů formou finanční podpory pojištění.
Státní podpora zemědělského pojištění však nemá hradit veškeré náklady, které podnikatelským subjektům v zemědělství vzniknou v souvislosti s pojištěním plodin nebo hospodářských zvířat. Požadavku zemědělců na zvyšování procentních sazeb uhrazených nákladů na pojištění rozumíme, ale domníváme se, že tato podpora je dostatečná a v současné době ji nebudeme zvyšovat. Nově naopak budeme poskytovat finanční podporu pojištění produkce lesních školek s produkcí sadebního materiálu lesních dřevin.
Je třeba si znovu připomenout omezení finančními zdroji, protože finanční podpory pojištění se vyplácejí přímo ze zdrojů PGRLF. Přesto se fondu doposud podařilo vždy vyplatit podporu v maximální hodnotě.
Vzhledem k měnícím se klimatickým podmínkám se stává aktuální rizikové řízení nejen v České republice, ale i v dalších zemích Evropské unie. Některé země mají fond pro případ kalamit, z něhož financují škody velkého rozsahu. U nás se s jeho založením v návrhu počítalo již před lety. Bude takový nebo podobný fond založen i u nás?
Na to nelze dát v současné době jednoznačnou odpověď. Jednání o budoucí podobě celého systému podpor zemědělského pojištění probíhají a není ještě definitivně rozhodnuto, proto by bylo předčasné říci, zda fond podpor vznikne, či nikoliv. Byla ustavena pracovní skupina, složená ze zástupců ministerstva zemědělství a ministerstva financí, PGRLF, dalších expertních a nevládních organizací, která se danou problematikou zabývá a snaží se nalézt nejvhodnější řešení.
Jaké představy má Evropská unie o řešení kalamitních situací v zemědělství? Pracuje na nějakých společných pravidlech? Pokud je mi známo, zabývá se tím navržený dokument k health check v článku 70. Kdo, za jakých podmínek a v jaké výši by měl podle Bruselu být finančně podpořen v kalamitních případech způsobených nepříznivými klimatickými událostmi, onemocněním zvířat nebo napadením škůdců?
Evropská unie v posledních letech vyvíjí snahu o nalezení komplexního řešení kalamitních situací v zemědělství v rámci společné zemědělské politiky (SZP). Členské státy užívající při řešení následků kalamit v zemědělství národních rozpočtů se musí řídit zvláštními pravidly Evropské komise (Pokyny společenství ke státní podpoře v odvětvích zemědělství a lesnictví). Těmto poměrně striktním pokynům se musí pokaždé vyhovět tak, aby zvolený způsob řešení kalamit a krizí nepoškozoval hospodářskou soutěž v rámci jednotného trhu nad Evropskou komisí stanovenou mez. Evropská komise navrhla v rámci kontroly stavu funkčnosti SZP, takzvaného health checku, rozšíření možnosti spolufinancovat kalamitní případy způsobené nepříznivými klimatickými událostmi, nemocemi zvířat a taky škůdci a tak podobně i z prostředků Evropského společenství.
Stát prostřednictvím PGRLF podporuje zemědělce formou dotace na část uhrazeného pojistného. Bude se v tom pokračovat i v dalších letech? Nebudou členské země v tomto směru omezeny předpisem Evropské unie?
Předpokládáme, že budeme v poskytování tohoto druhu podpory pokračovat i nadále, pokud bude k dispozici dostatečný objem peněžních prostředků. Samozřejmě hledáme pro budoucnost všechny možnosti k využití také evropských peněz.
Je dostatek peněz na uhrazenou část pojistného za rok 2008 pro všechny žadatele? Omezují předpisy Evropské unie výdaje z národních rozpočtů na krytí zemědělských rizik?
Pro finanční podporu pojištění pro rok 2008 bylo vyčleněno 350 milionů korun. Tato částka zabezpečí výplatu podpory v maximální hranici pro všechny žadatele. Podle předpokladu bude vyplaceno maximálně 341 milionů korun. Evropská unie stanovila limit tak, že určila maximální hranici ve výši 80 % uhrazeného pojistného.
Léta chybí dotační program pro pojištění lesních porostů. Letos byl ale schválen program pro pojištění produkce školek ...
Vláda na svém lednovém zasedání schválila program poskytování finanční podpory pojištění produkce školek s produkcí sadebního materiálu lesních dřevin z Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu. Princip poskytování finanční podpory spočívá ve vyplacení finančního příspěvku na sazby, které podnikatelé uhradili za pojištění proti nepříznivým klimatickým jevům, jako jsou krupobití, požár, vichřice, povodně nebo záplavy, sesuv půdy, vyzimování, vymrznutí, jarní mráz nebo mráz. Jde o neinvestiční podporu, která bude poskytnuta v režimu de minimis a může dosáhnout až do výše třiceti procent prokázaných uhrazených nákladů na pojištění pro příslušný rok. Příjem žádostí bude zahájen 1. září a ukončen 1. listopadu 2009.
Riziko sucho pojišťovny odmítají pojistit. Neuvažuje se při financování nepojistitelných rizik se spoluúčastí státu a pojišťoven, aby se tak stala pojistitelnými?
Právě pro tento účel byla v loňském roce založena zmíněná pracovní skupina. Jejími členy jsou i zástupci pojišťoven. Hledají možnosti rozšíření nabídky pojistitelných rizik. Určitě však není naším cílem vytvořit takový model, který se stane pravidelnou diferenciální rentou pro oblasti, které jsou postižené například trvalým nebo pravidelným suchem. Ať už je to dáno historicky lokalitou nebo v důsledku negativních změn v krajině či změn klimatu. Pro tyto oblasti nechceme hledat řešení v rozsáhlejším připojištění, ale především v iniciaci například změn struktury plodin nebo investic v krajině snižujících nepříznivé dopady zmíněných přírodních daností.
V České republice jsou stále jen čtyři pojistitelé zemědělského pojištění, zatímco v některých jiných státech je jich více. Svědčí to o nasycenosti českého pojistného trhu v tomto druhu pojištění?
To je spíš otázka pro samotné pojišťovny, také je samozřejmě nutné srovnávat srovnatelné, ve zmiňovaných „jiných státech“ je nejspíš také jiná velikost trhu s pojištěním, jiná specifika zemědělského podnikání a další.
Klíčové informace
- Ministerstvo zemědělství se zabývá systémovým řešením v oblasti zemědělského pojištění.
- Nedostatek disponibilních finančních prostředků pro zajištění provozních nákladů v letošním roce může vést k úsporám i za úhradu pojistného.
- Na finanční podporu pojištění pro rok 2008 bylo vyčleněno 350 milionů korun, což zabezpečí výplatu podpory v maximální hranici pro všechny žadatele.
Eva Seifertová
