Na potřebě vylepšit povědomí o zemědělství a zvýšit prestiž oboru se shodli ministr zemědělství Marian Jurečka a zástupci středních skol s rezortním zaměřením na setkání, které se uskutečnilo minulý týden v Praze. Podle Jurečky je třeba podpořit nutnou generační obměnu pracovníků v zemědělství, v současné době je jich totiž 40 až 50 procent starších 50 let. Důležité je také zvyšovat kvalifikaci absolventů odborných středních škol a motivovat žáky ke studiu zemědělství jako perspektivního oboru.
Jak pro náš týdeník uvedl ředitel odboru komunikace ministerstva zemědělství Hynek Jordán, ministr pozval 35 ředitelek a ředitelů středních škol, a to tak, aby byly obsaženy veškeré obory – agronomické a mechanizační, zahradnické, lesnické, potravinářské, veterinární, rybářské a vodohospodářské, ale také obory včelařské a obory zaměřené na chov koní a jezdectví. Chtěl se od nich dozvědět, jaké potíže zemědělské školství má a jak by bylo možné je řešit. Jako jeden z problémů, na němž se shodli, je nízký počet absolventů některých zemědělských oborů. Ředitel Střední školy zemědělské a veterinární Lanškroun David Hruška upřesnil, že problém je dvojí. „Absolventi zemědělských škol nekončí tam, kde by měli, a je jich málo, protože zemědělství pro ně není příliš atraktivním oborem,“ řekl. Dnes škola naplní v oboru agropodnikání jednu třídu, která má asi 26 žáků, před několika lety se přitom naplňovaly dvě třídy, ilustroval. Nižší zájem o zemědělské studium potvrdila i ředitelka Střední zemědělské a střední odborné školy Poděbrady Milena Kavková. Podle ní tento trend je dán i ne příliš pozitivním pohledem široké veřejnosti na tento obor. Proto škola organizuje dny otevřených dveří a další akce, aby toto studium více zpropagovala. Také Hruška uvedl, že účastníci setkání se shodli na tom, že zemědělství by se mělo zpopularizovat. K tomu mohou určitým dílem přispět i takové akce, jako jsou dny otevřených dveří v jednotlivých zemědělských podnicích, či farmářské slavnosti. Je důležité ukázat, že díky moderním technologiích dnes v zemědělství již není taková dřina, jako bývala kdysi, podotkla Kavková. Otázkou je také vybavení škol, které má školní závody. „Jako příspěvková organizace si nesáhneme na všechny dotace, které má soukromý zemědělský podnik. Stálo by za to přemýšlet, jak tento systém změnit,“ řekl Hruška. Také podle Kavkové se školy potýkají s nedostatkem finančních prostředků na svůj provoz.
Ministerstvo přislíbilo, že bude hledat cesty, jak podpořit vybavení pro praktickou výuku a zvýšit finanční podporu takzvaných školních závodů. Ministr zemědělství chce také do spolupráce se školami více zapojit resortní firmy, jako jsou Lesy ČR a Budvar, například zapůjčením strojů. Další možnou podporou je výraznější využití Ústav zemědělské ekonomiky a informací k dalšímu vzdělávání pedagogů či zajištění finanční podpory středních škol – v rámci podpory a propagace zemědělského školství na resortních výstavách.
Hruška připomněl, že například lanškrounská škola má dva projekty, kterými chtějí vytvořit zázemí klasického zemědělského podniku. „Hospodaříme vlastně na ploše, která je shodná s rodinnou zemědělskou farmou. Vybudovali jsme novou stáj a počítáme se stavbou mlékárny, abychom byli připraveni uspokojit i děti farmářů,“ přiblížil. Podle Kavkové poděbradská škola spolupracuje s řadou zemědělských podniků, kam chodí její studenti na praxi. „Zájem o absolventy středních zemědělských škol ze strany zaměstnavatelů je. Pokud chtějí, tak práci seženou,“ konstatoval Hruška.
Podle Jurečky v novém programovém období 2014 až 2020 bude v rámci Programu rozvoje venkova nově zavedena možnost, aby příjemcem dotace na investice mohly být i školní statky, což doposud nebylo možné. „Tato změna pomůže k lepšímu vybavení školních statků a zkvalitnění výuky,“ sdělil ministr, který má v plánu navštívit některé odborné střední školy a danou problematikou se bude nadále zabývat. Rovněž ředitelům škol přislíbil další společné jednání k řešení problematiky zemědělského školství.
