Zemědělství a rozvoj venkova nemůžeme oddělit. Pokud rozvíjíme udržitelným a smysluplným způsobem zemědělství, rozvíjíme i venkov. Uvedl to ředitel odboru řídící orgán Programu rozvoje venkova Ministerstva zemědělství Josef Tabery na národní konferenci Venkov, která se konala ve Strážnici a jejímž mottem bylo: Žijeme venkov. Nosnými tématy letošního desátého ročníku byly voda a stromy v krajině, komunitní rozvoj venkova, obnova center malých měst a společná zemědělská politika.
Konference Venkov podle organizátorů plní mimo jiné úlohu národního venkovského parlamentu a její závěry jsou pak diskutovány na evropské úrovni. Tabery ve svém vystoupení poukázal na devět cílů společné zemědělské politiky (SZP). Na jejich základě by budoucí SZP měla nadále zajišťovat přístup k vysoce kvalitním potravinám a být silnou oporou evropskému modelu zemědělství. Připomněl, že nová společná zemědělská politika se také více se zaměří na životní prostředí a problematiku klimatu a bude nadále podporovat přechod na udržitelnější zemědělskou produkci a rozvoj venkovských oblastí. K tomu je však třeba odpovídající rozpočet. Mezi definovanými cíli je pak například zajištění spravedlivého příjmu pro zemědělce i zvýšení konkurenceschopnosti. S lepším technickým řešením však ubývají pracovní místa na venkově. „Ta, co zůstávají, vyžadují vyšší vzdělání a schopnosti, proto by pracovníci měli být i lépe zaplaceni,“ podotkl Tabery. Rovněž by podle něj měla být obnovena rovnováha poměru sil v potravinovém řetězci, realizována opatření v oblasti změny klimatu, péče o životní prostředí, zachování krajiny a biodiverzity, podpora generační obměny, dynamický rozvoj venkovských oblastí a ochrana kvality potravin a zdraví. „V každém cíli se nějakým způsobem dotýkáme života na venkově,“ podotkl. Podle něj zemědělská činnost musí být vnímána i v kontextu komunitním. To znamená, že každý podnik, který hospodaří na nějakém počtu katastrů, nemůže žít v anonymitě. Vždy bude fungovat v určité součinnosti, co se týká místních služeb a různých akcí na obecní úrovni, a to třeba i při uplatňování svých produktů. Součástí jednání konference byla i anketa „12 problémů českého venkova“. Účastníci konference nejprve popsali 36 aktuálních problémů i opatření k jejich řešení, které postoupili plénu. Každý měl možnost o nich „hlasovat“ formou připojování samolepicích bodů. Podle tohoto hlasování byly vybrány první tři problémy z jednotlivých workshopů. Nejvíce hlasů získala nutnost reflexe potřeb území definované strategiemi místními akčními skupinami (MAS). Území MAS, jejichž prostřednictvím je možno čerpat podporu v rámci Komunitně vedeného místního rozvoje (angl. zkratka CLLD), zaujímá totiž 89 procent území republiky s 56 procenty jejího obyvatelstva. Podle poradce prezidenta Agrární komory ČR Jana Záhorky se velká část požadavků se dále týkala snižování byrokracie a administrativní náročnosti, zadržování vody v zemědělských areálech a krajině, podpory zemědělců „z místa“ a také života, podnikání a bydlení v centrech malých sídel.
