Přes značný nárůst finančních prostředků plynoucích do našeho zemědělství i na venkov po vstupu České republiky do Evropské unie si téměř tři čtvrtiny našich občanů myslí, že členství v unii má na české zemědělství špatný vliv. I když ani z mínění průměru evropské pětadvacítky nevyplývá, že společná zemědělská politika evropskému hospodaření nějak výrazně prospívá, vysloveně špatný vliv jí připisuje jen necelá polovina občanů unie. Je to jedna ze zajímavých informací, které přinesla poslední zpráva Eurobarometr vypracovaná na základě pravidelného průzkumu ve všech státech společenství.
Dvakrát do roka — vždy na jaře a na podzim probíhá ve všech státech Evropské unie průzkum veřejného mínění, tzv. Eurobarometr, který ukazuje názory občanů daného státu — členského i kandidátského i celé evropské pětadvacítky na různé otázky týkající se společenství. V uplynulém týdnu představilo zastoupení Evropské komise v ČR výsledky českého Eurobarometru z loňského podzimu. Podle Jana Herzmanna, generálního ředitele společnosti Factum Invenio, která vypracovala tuto zprávu pro ČR, proběhl průzkum právě v době, kdy si občané deseti nových zemí na své členství v unii víceméně zvykli. Měli tedy již určitou zkušenost s tím, jak se vstup do tzv. Evropy, kam jsme se snažili dostat od sametové revoluce v roce 1989, odrazil v jejich každodenním životě.
Problematické zemědělství
Zpráva ukazuje, že problematickou oblastí je pro evropské veřejné mínění zemědělství. V průměru evropské pětadvacítky si 40 procent občanů myslí, že členství v EU má dobrý vliv na zemědělství v jejich zemi a 48 procent naopak považuje důsledky působení unie v této oblasti za špatné. Češi jsou v tomto směru ještě kritičtější. Za dobrý považuje vliv unie na naše zemědělství pouze 21 dotázaných občanů naší republiky, z toho čtyři procenta posuzují toto působení jako velmi dobré a 17 procent jako spíše dobré. Naopak 74 procent respondentů se vyjádřilo negativně — spíše špatný vliv má unie na naše zemědělství podle 44 procent a 30 procent lidí považuje dopad působení Bruselu v této oblasti za velmi špatný. Jak konstatuje zpráva, v tomto směru se velmi odlišujeme od průměru výsledku všech deseti nováčků, kde 46 procent se přiklání k dobrému vlivu na domácí farmáře. Je pozoruhodné, že skeptičtí k vlivu unie na zemědělství jsou také Chorvati. Z dotázaných občanů této země si jen 38 procent myslí, že po případném vstupu do unie se jejich zemědělství zlepší a naopak 58 procent se obává špatného vlivu unie.
Zajímavé je, jak pohled na vliv unie na naše zemědělství souvisí s politickou orientací dotázaných občanů (respondentů). O špatném vlivu unie na české zemědělství jsou přesvědčeni především voliči levice, a to z 82 procent, dále středově orientovaní občané — 78 procent. Kritičtí jsou však i přívrženci pravice, z nichž tento názor zastává 67 procent. Vyrovnanější poměr názorů je u studentů: 48 procent má dojem, že unie ovlivňuje české zemědělství negativně, a 41 procent jí přikládá pozitivní působení.
Jak vnímáme unii
Evropskou unii nevnímají občané ČR negativně, ale podobně jako i v průměru celé pětadvacítky není její image u nás ani přehnaně kladné. Na dotaz, jakou představu vzbuzuje EU, odpovědělo 40 procent dotázaných občanů ČR, že kladnou, dalších 40 procent nemá s unií spjaté ani výhradně kladné nebo záporné pocity a je tedy ve vztahu k ní spíše neutrální. Zbytek, tedy 20 procent, nemá k unii kladný vztah. Průměr EU—25 se vyslovil ze 44 procent pro pozitivní hodnocení unie. Mínění našich občanů leží tedy, pokud jde o kladné vnímání unie, pod tímto evropským průměrem. V této skupině je spolu s námi dalších deset států, z nichž nejmenší náklonnost k unii projevilo Rakousko (kladně vidí unii 24 procent občanů), Finsko (27 procent) a Velká Británie (27 procent). Těsně pod průměrem je Slovensko a hned nad ním s 45 procenty pozitivních odpovědí Malta, Francie a Belgie. S velkým předstihem se v žebříčku podle zastoupení pozitivního vnímání společenství umístilo na prvním místě Irsko se 70 procenty kladných odpovědí. Za ním druhé Lucembursko vykázalo jen 57 procent pozitivních názorů. V České republice vzbuzuje unie kladné představy podle zprávy zejména u manažerů (54 procent), studentů (52 procent) a mladých lidí ve věku mezi 15 a 24 lety (51 procent). Proevropsky jsou zaměřeni zejména příznivci pravice (55 procent), méně již středově orientovaní občané (37 procent) a nejméně voliči levice (28 procent).
Nevalné znalosti
V průzkumech veřejného mínění si Češi opakovaně stěžují, že o EU vědí jen málo. Jen asi 34 procenta našich občanů se podle průzkumu domnívá, že rozumí tomu, jak Evropská unie funguje. Pokud to srovnáme s průměrnou hodnotou za celou evropskou pětadvacítku, která dosahuje 41 procent, a s průměrem za deset nováčků — 49 procent, pak si v tomto ohledu věříme jen málo. Stejně skepticky posuzují své znalosti o evropských mechanismech také Portugalci, Slováci a Španělé. Z posledně jmenovaných se ke znalostem o EU hlásí jen 29 procent dotázaných. Naopak za nejlépe informované v tomto směru se považují Poláci (59 procent) a dále Lucemburčané a Kypřané — shodně po 59 procentech.
Ve znalostním testu, který spolu s výsledky za ČR a průměr unie přináší tabulka, měli nejméně správných odpovědí na tak zásadní otázku, jakou je počet států unie, Němci (36 procent), Britové (36 procent) a Italové (31 procent). Malou představu o společenství, do něhož chtějí vstoupit, mají také kandidátské země — správný počet států unie znalo jen 23 procent Bulharů, 26 procent Rumunů a 33 procent Turků. Je zajímavé, že po dvou negativních referendech k návrhu evropské ústavní smlouvy — ve Francii a v Nizozemsku — jak v ČR, tak i v průměru EU–25 ubylo správných odpovědí o počtu států unie zhruba o pět procentních bodů. Vypadá to, že obyvatelé unie si nejsou zcela jisti tím, co bylo vlastně náplní referenda. Občané Francie a Nizozemska neodmítli členství své země v unii, ale nechtěli další integraci jejích států.
Kam jdou peníze
Velmi malou představu mají lidé o tom, na jaké výdaje jdou peníze ze společného rozpočtu unie. V ČR i v celé evropské pětadvacítce převládá názor, že se používají hlavně na krytí výdajů aparátu unie, platů četných úředníků, na provoz a údržby budov apod. Přitom tyto náklady se na celkových výdajích společného rozpočtu podílejí pouze 4,5 procenta a téměř 90 procent výdajů ze společného rozpočtu jde na hospodářské, sociální, kulturní a regionální programy v členských i nečlenských zemích unie. O tom, že nejvíce peněz jde do sektoru zemědělství, vědělo při podzimním průzkumu jen 15 procent dotázaných občanů ČR. Je to sice o dva procentní body více než při jarním Eurobarometru, ale pořád to ukazuje na velmi žalostnou úroveň znalostí o unii. Jak zpráva připomíná, zhruba to odpovídá úrovni celoevropského průměru. Nejlépe jsou v tomto směru informované Dánové — 45 procent správných odpovědí. Z nováčků o tom ví nejvíce Poláků, což je možné přičíst charakteru polského zemědělství a tomu, že štědré dotace pro zemědělce byly hlavním lákadlem, které mělo zejména polskému venkovu osladit vstup do unie.
Váha našeho hlasu
U našich občanů rozhodně nepřevládá pocit, že by jejich hlas měl v EU nějakou váhu. S tím, že je jejich hlas v unii slyšet, souhlasí asi 17 procent respondentů (v průměru EU—25 to je 34 procent). Spolu s Lotyšskem (17 procent), Estonskem (18 procent) a Británií (20) procent jsme na pomyslných posledních příčkách žebříčku, na jehož vrcholu stojí Nizozemsko (58 procent), Lucembursko ( 54 procent) a Francie (52 procent). Je zajímavé, že o síle svého hlasu v unii jsou přesvědčení občané malých států, jako je právě zmíněné Nizozemsko a Lucembursko a třeba i Dánsko (50 procent). Naproti tomu občané některých lidnatých zemí, jako je Velká Británie (20 procent), Itálie (23 procent) a Německou (38 procent) si tím již tak jisti nejsou.
Priority Evropské unie
Na tom, co by mělo být prioritami EU, se celkem shodneme s průměrným názorem z celé EU—25. Na prvním místě by to měl být boj proti nezaměstnanosti, boj proti bídě a sociálnímu vyloučení, boj proti organizovanému zločinu a obchodu s drogami, udržování míru a bezpečnosti v Evropě, ochrana životního prostředí a boj proti terorismu. Zajímavé je, že Češi i průměr unie nevidí jako důležitou prioritu unie zabezpečení kvality potravinářských výrobků. V posledním průzkumu kladlo na tuto věc důraz pouze 12 procent občanů ČR a 11 procent činil průměr z EU—25. Znamená to, že jde o jednu z věcí, o nichž by se měly podle mínění veřejnosti starat hlavně jednotlivé členské státy.
Další rozšíření
Téměř dvě třetiny dotázaných je pro rozšiřování EU v následujících letech a zhruba čtvrtina s ním nesouhlasí. Dalšímu rozšiřování jsme podle výsledků Eurobarometru nakloněni více, než průměr EU—25. Ovšem nejraději bychom v unii viděli rozvinuté státy, jako je Švýcarsko, Norsko či Island. Poměrně vysokou podporu má u našich občanů i přijetí Chorvatska (76 procent) a Bulharska (63 procent). Rozšíření o státy na území bývalé Jugoslávie, Rumunsko a Ukrajinu si přeje již méně občanů — mezi 40 a 45 procenty. Nejnižší podporu má v našich očích Albánie (26 procent) a Turecko (30 procent). Souhlas se vstupem chudších států ochladl ve srovnání s předchozím Eurobarometrem o několik procentních bodů. Podle zprávy je pravděpodobné, že se v této změně stanovisko promítají diskuse kolem výhledu rozpočtu na roky 2007 až 2013, v nichž zaznívají argumenty o velké finanční zátěži, kterou by přijetí těchto zemí pro unii znamenalo.
