Obchod s potravinami v České republice prochází velkou proměnou, která je téměř srovnatelná s příchodem hypermarketů ve druhé polovině 90. let. Zatímco donedávna bylo pro řetězce hlavním zdrojem růstu otevírání nových prodejen, dnes zbývá obchodníkům jediná cesta - získat zákazníka kvalitnějším zbožím, které se dá prodat za vyšší cenu. Slevové akce k růstu obratu již nevedou. Vyplývá to z nejnovější studie GfK Supermarket-Diskont-Hypermarket 2016.
Mezi příčinami této velké proměny maloobchodu jsou například změna životního stylu českých zákazníků či růst ekonomiky v posledních letech. "Ale jedním z hlavních faktorů je proměna obchodu samotného. Jen největší řetězce přidaly za posledních deset let 77 procent nových obchodních ploch, ovšem v posledních letech se nárůst počtu prodejen prakticky zastavil," uvedl analytik GfK Zdeněk Skála. V letech 2002 až 2004 otevřely největší řetězce 30 procent nových prodejen a získaly tak o 20 procent vyšší obrat. Mezi roky 2012 a 2016 tytéž řetězce celkem zvýšily počet prodejen o jedno procento, ale jejich obrat rostl celkově o deset procent. Zdroje růstu tedy obchodníci našli jinde, dodává GfK. Slevové akce v ČR k růstu obratu podle studie nepřispívají, podíl zboží prodaného ve slevách je přitom v ČR nejvyšší v Evropě. Růst objemu spotřebovaných potravin je však minimální a dále zvyšovat šíři sortimentu na regálech obchodníci již také nemohou. Podle Skály řetězcům zbývá jediná cesta k růstu - získat zákazníka kvalitnějším zbožím, s vyšší přidanou hodnotou, které se dá prodat za rozumně vyšší cenu.*
