Dvacetileté fungování obchodních sládků v ČR, kteří se starají o kvalitu čepování piva, má podíl na zlepšení piva v tuzemských restauracích. ČR si tím drží vysoký podíl prodeje točeného piva, kolem 30 procent. Obchodní sládci dohlížejí na to, aby se v hospodách čepovalo stejné pivo jako v pivovaru, tedy s pěnou a v dobře umyté sklenici. U zrodu týmu byl před 20 lety emeritní vrchní sládek Prazdroje Václav Berka, který vstoupil do Síně slávy Českého svazu pivovarů a sladoven, uvedl pivovar v tiskové zprávě.
Prazdroj začal výčepní vzdělávat a nejlepší z nich využívá jako externí školitele. "Ročně teď zapojíme do programů na zlepšování kvality asi 5000 podniků a proškolíme přes 12 000 lidí," řekl osmašedesátiletý Berka. Od roku 2005 "vzdělali" zhruba 100 000 lidí pracujících v gastronomii, kteří pečují o pivo. Podle Berky se kvalita čepovaného piva v ČR prudce zlepšila.
V roce 2005 založil z vlastní iniciativy tým obchodních sládků, který byl tehdy ve světě unikátní, řekl mluvčí. Podle Berky je důležité, aby obchodní sládkové měli zkušenosti a znalosti z výroby i komunikační dovednosti. "Začali jsme školením lidí v Prazdroji, z nichž vznikl nový tým, a jako druhý krok jsme založili soutěž pro hospodské ve správném čepování piva," uvedl. Učili také veřejnost poznat správně načepované pivo.
V roce 2018 tým plzeňských obchodních sládků vyvinul systém měření kvality piva, který sleduje deset standardů. "Zatímco ještě v roce 2018 ho splňovala pětina restaurací, které odebíraly pivo od Prazdroje, letos je to už téměř 60 procent," uvedl Berka.
Oceněný je třetí generací Berků, kteří hlídají kvalitu plzeňského piva téměř 100 let. Studoval pivovarnictví na střední i vysoké škole. V pivovaru v Plzni pracoval od 15 let a v roce 1971, tam poprvé uvařil plzeňský ležák. Berka stál podle mluvčího Prazdroje Zdeňka Kováře u klíčových inovací, které se zaváděly při vaření, zrání i stáčení piva, a prosazoval zachování unikátních částí výroby, jako je například používání měděných kotlů.*
