Zaplatit zemědělcům včas za dodané agrární produkty není v této zemi již řadu let zvykem. Přestože jsou potraviny zbožím s rychlou obrátkou a obchodník za ně utrží peníze vlastně ihned, působí dlouhé platební lhůty často kritickou finanční situaci mnohých zemědělských podniků. Poslanci měli šanci tento stav napravit, ale neudělali to.
Minulý týden totiž Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR při projednávání vládní novely obchodního zákoníku vypustila z návrhu §454a, který mimo jiné omezoval dobu splatnosti za potraviny. Podle tohoto paragrafu měl být kupující povinen uzavřít do 15 dnů smlouvy s dodavatelem potravin, surovin pro výrobu potravin a živočišných nebo rostlinných produktů, přičemž návrh současně zakazoval uvádět v takových smlouvách delší dobu splatnosti kupní ceny za než jeden měsíc od dodání zboží. V případech, kdy je zboží dodáváno po částech, by platila tato lhůta splatnosti pro každou část. Za zpoždění plateb by pak kupující musel zaplatit prodávajícímu penále ve výši jednoho procenta kupní ceny za každý den prodlení. Tato pokuta by ovšem nesměla přesáhnout dvojnásobek sjednané ceny. Takové ustanovení obchodního zákoníku by přineslo zcela jasná pravidla platebního styku a zejména velké odběratele, například maloobchodní řetězce, by jistě přinutilo zlepšit platební disciplínu.
Co vedlo poslance k zamítnutí paragrafu 454a není jasné ani ministrovi zemědělství Janu Feclovi: „Nechápu jaké priority poslanci při rozhodování měli. Nechce se mi věřit, že by odmítnutí slušného a korektního jednání v obchodním styku dostali jako mandát od svých voličů. Zvláště u potravin a živočišných a rostlinných produktů, u nichž dochází k velmi rychlému prodeji a obchodníci nemohou argumentovat jejich dlouhodobým skladováním, je jasné, že kupující prodlužováním splatnosti kupní ceny neoprávněně užívá finančních prostředků, které mu nepatří… Velmi mě mrzí postoj sněmovny v této věci a výsledkem hlasování jsem hluboce zklamán, neboť je to signál k pokračování beztrestného okrádání části podnikatelského spektra.“
Také podle předsedy Svazu zemědělských družstev a společností Miroslava Jirovského je to ze strany poslanců špatné rozhodnutí. Kdyby lhůty splatnosti za potravinářské zboží byly stanoveny zákonem, a mohlo by jít třeba o dočasné opatření, zbavilo by to zemědělce klíčového problému. Současná situace ale naopak pozici zemědělců prohloubí, navíc v letošním roce se k problémům s neplatiči přidalo ještě špatné počasí a pokles cen zemědělské produkce. „Další šance, jak upravit zákonnou normou dobu platby za agrární a potravinářské produkty, bude, doufejme, při projednávání novely zákona o hospodářské soutěži. Je ale evidentně vidět, že k tomu chybí politická vůle,“ dodal Jirovský.
Oldřich Přibík
